Taliansko pútalo pozornosť európskych umelcov niekoľko posledných storočí vďaka mimoriadne bohatej kombinácii podnetov. Vďaka svojim antickým pamiatkam predstavovalo krajinu kultúrnej pamäti Európy. Výtvarníci ale aj spisovatelia ho vnímali ako krajinu umenia s nezabudnuteľnými epochami renesancie a baroka. Pre operných spevákov a hudobníkov bolo Taliansko kolískou opery. V neposlednom rade fascinovalo ako krajina s obdivuhodnou stredomorskou prírodou a úchvatnými vidieckymi i mestskými panorámami a stavbami. Častým zdrojom inšpirácie bol aj taliansky ľud so špecifickými vlastnosťami a fyziognómiou. Fascinácia Talianskom neobišla ani slovenských umelcov z radov výtvarníkov, spisovateľov a operných spevákov. Autor sa v predkladanej publikácii zameriava na 20. storočie a usiluje sa na reprezentatívnej vzorke slovenských umelcov (Mitrovský, Hrušovský, Blaho, Blühová, Hoza, Rolko, Beniak, Jégé, Benka, Petrašovič, Žáry, Dilong, Vesnin, Strmeň, Pudiš, Zmeták, Turčány a ďalší) zdokumentovať, že Taliansko bolo pre slovenských umelcov nezanedbateľnou inšpiračnou studnicou aj v tomto období.

Kňaz, ktorý neposlúchal Vatikán, politik, ktorý bojoval s radikálmi vo vlastnej strane, človek, ktorý sa stal protirečivým symbolom celej éry. Prezident vojnovej Slovenskej republiky Jozef Tiso dodnes rozdeľuje spoločnosť aj historikov. Radikálne krídlo využívalo a neraz i zneužívalo Tisovu pasivitu a "politiku menšieho zla" na presadzovanie vlastných plánov, koncepcií i osobných ambícií. Prezidentovi však prenechávali plnú politickú zodpovednosť aj za svoje vlastné činy. Vedome či nevedome z neho začali vytvárať budúceho martýra. Otázkou podľa autora ostáva, či si introvertný Tiso uvedomoval svoj postup na piedestál nedotknuteľnej autority, no tým aj absolútnej zodpovednosti, a vlastne politickej i ľudskej osamotenosti. Na konci svojho prezidentského obdobia nemal už vo vládnom tábore ani vážneho súpera, ani rovnocenného partnera. Bol vlastne jedinou integrujúcou osobnosťou zanikajúceho štátu. Zostal sám s obrovským bremenom politickej a morálnej zodpovednosti.

Jeho královská Výsost vévoda z Edinburghu se narodil na Korfu 10. června 1921 jako řecký a dánský princ, ale už roku 1922 musela rodina Řecko opustit. Dětství prožil Philip v exilu a střídavě pobýval u příbuzných v Německu a v Anglii. Navštěvoval královskou námořní akademii v Dartmouthu a v řadách námořnictva bojoval i ve druhé světové válce. Od roku 1947 je jeho jméno spjaté s britskou monarchií. Biografie z pera zkušené autorky, která se dlouhodobě věnuje britské královské rodiny, shrnuje základní milníky Philipova života a plasticky vykresluje tuto výraznou osobnost britské i světové politické scény.

Píše se 17. květen 1945. Koná se slavnostní přehlídka Svobodovy jednotky. Defilé Prahou směřuje z Václavského na Staroměstské náměstí. Přihlíží i prezident Edvard Beneš. Ve věži jednoho z obrněných aut stojí také Josef Müller. Salutuje přihlížejícím Pražanům, kteří obklopují jeho vozidlo. Lidé oslavují konec války. Nikdo z nich nemůže znát pocity mladého poručíka. Nikdo z nich nemůže vědět, že tento hubený důstojník s několika medailemi na hrudi, je ve skutečnosti maďarský Žid, který v době útěku z pracovního tábora vážil 42 kilo. Lidé netuší, že o českém národě toho moc neví a že až do poloviny května 1943, kdy na území Sovětského svazu vstoupil do řad čs. armády, aby bojoval proti Němcům, neuměl ani slovo česky

Predtým ako vzal David Bowie svet útokom v kostýme glam rockového boha Ziggyho Stardusta, zaujal celú generáciu singlom Space Oddity z roku 1969. Počas viac ako 50 ročnej kariéry sa neustále umelecky vyvíjal. Spolupracoval s mnohými hudobnými legendami a oslovoval ďalšie generácie nadšených obdivovateľov. Bowie bol v prvom rade hudobník, ale okrem toho aj herec, maliar, producent, manžel, otec a priateľ. Keď hudobný svet v roku 2016 opustil, srdcia jeho fanúšikov po celom svete sa na okamih zastavili. Vplyv Davida Bowieho na hudbu, umenie a kultúru je nesmierny, rovnako ako odkaz, ktorý po sebe zanechal.

Dlouholetý britský hudební publicista Phil Sutcliffe sepsal dějiny skupiny sahající od předqueenovských počátků až po současnou podobu s Paulem Rogersem. Jeho vyprávění doplňují recenze všech studiových i živých alb, kompletní termíny koncertů, obsáhlá komentovaná diskografie, názory řady známých rockerů tehdejší i dnešní doby na Queen a jejich muziku a exkluzivní postřehy bývalého šéfa technického týmu Petera Hince, dlouholetého producenta Reinholda Macka a rockera Billyho Squiera, s nímž Mercury také nahrával.

NEOBYČAJNÝ DENNÍK PÍSANÝ NA CESTÁCH NAŠEJ NÁDEJE Kniha približuje charakteristické črty Františkovho pontifikátu prostredníctvom apoštolských ciest na periférie sveta. Pápeža Františka predstavuje nielen ako pútnika pokoja, ale aj ako nepohodlného proroka, vyzývajúceho miestne cirkvi, aby sa venovali tým, ktorých spoločnosť vylučuje na okraj. Vatikanista Andrea Tornielli opisuje udalosti zo zákulisia pápežských letov a v exkluzívnom rozhovore sprostredkúva Františkove názory i dojmy z ciest.

Jan Theobald Held (1770–1851) byl nejenom výraznou postavou počátků novodobé medicíny u nás, jedním z předních reprezentantů pražské univerzity a zároveň také hudebním skladatelem i výkonným hudebníkem, ale především mužem s neobyčejně zajímavým, téměř „stendhalovským“, jak píše autorka úvodu, životním příběhem. A pro dobu, kdy nadaní lidé byli přesvědčeni, že svými schopnostmi, talentem a pracovitostí mohou dosáhnout stejné prestiže jako lidé se šlechtickým predikátem, byl Heldův životní příběh charakteristický. Chlapec, který vzešel z poměrně chudých venkovských poměrů, se vlastním přičiněním vypracoval na předního pražského lékaře, ba dokonce i na rektora Karlo-Ferdinandovy univerzity, a navíc, obdařen mužným šarmem a hudebním nadáním, se dokázal suverénně pohybovat v prostředí šlechtických salonů, okouzlovat krásné dámy a získávat přátelství osobností z uměleckého světa. Zároveň ale nikdy neztratil ze zřetele svět lidské bídy a nemoci a jako dlouholetý ředitel nemocnice milosrdných bratří vynakládal mnoho sil na zmírňování lidského utrpení a pomoc potřebným.

Kniha představuje krátké osobní vzpomínky prodavačů firmy Baťa, kteří měli jedinečnou životní příležitost spolupracovat s Tomášem Baťou. Vzpomínky na Tomáše Baťu byly nejprve publikovány jako součást podnikových novin. Knižní podoba vznikla až v roce 1944 zásluhou Jana Knapa, který vzpomínky sesbíral. Jedná se tedy o autentický dobový text. Prodavačem firmy Baťa se mohl stát pouze ten, kdo oplýval nejen obchodními dovednostmi, ale zejména znalostí psychologie a etiky. Prodavač měl být osobním přítelem každého zákazníka. Možnost stát se prodavačem firmy Baťa byla vnímána jako společenská prestiž. Povolání prodavače bylo náročné a přinášelo různé životní situace, které byly vždy umocněny, byl-li přítomen šéf. Mnohé vzpomínky se shodují v tom, že Tomáš Baťa nebyl pro své prodavače pouze autoritou, ale v prvé řadě vzorem. Vzorem člověka, které - ho vystihovala přímost a otevřenost. Tyto vzpomínky jsou úsměvné a vtipné, ukazují situace, ve kterých se zračí Baťův charakter i jeho podnikatelské a lidské vlastnosti. Kniha byla znovu vydána Nadací Tomáše Bati při příležitosti oslav 120. let výročí založení firmy Baťa (1894–2014). Heslo prodavačů firmy Baťa: „Náš zákazník – náš pán!“

"Néhányan tudni szeretnék, hogy miért választottam a Ferenc nevet. Számomra Assisi Szent Ferenc a szegénység és a béke embere, aki szereti és védelmezi a teremtett világot." Assisi Szent Ferenc nevének felvételével Ferenc pápa magasra tette a mércét saját pápasága számára. A rendalapító szent öröksége lélegzetelállító hagyatéka az isteni szeretetnek és az együttérzésre, örömre és békére való emberi képességnek. Megválasztása óta a pápa nap mint nap tesz azért, hogy méltó legyen a választott nevére. Mind személyes tulajdonságaiban, mind szavaival és tetteivel, továbbá ezek hatásával továbbviszi a szent örökségét, ápolja a ferences hagyományt, ugyanakkor a modern világ minden történésére reflektálni igyekszik. Mindemellett képes egyszerre megvalósítani az egyszerű, szerény életmódot és azt az életvitelt, amely egy globális vezető sajátja, akinek népszerűsége és befolyása egyaránt világméretű. Ferenc pápa mély lelkisége, és az a képessége, amellyel kifejti Isten mélységes szeretetét az emberiség iránt, sokakat ihletett már meg. Alicia von Stamwitz kitűnő munkával oly módon rendszerezte a pápa üzeneteit, hogy a kötet reményeink szerint nemcsak az imádságra és az elmélkedésre vágyó olvasók, hanem a nem hívők szívéhez is utat talál. A gyűjtemény, melyet Assisi Szent Ferenc, a pápa példaképe ihletett, segíthet a mai ember számára az Evangélium újrafelfedezésében.

Souborné vydání hudebních kritik, recenzí a rozhovorů Jana Rejžka (* 1954) mapuje na téměř devíti stech stranách zásadní období jeho hudební publicistiky, tedy léta 1974 až 1993. Knihu uvádí předmluva Jiřího Černého a do děje nás vtáhne již dobový rozhovor Jana Buriana s Janem Rejžkem, výstižně nazvaný Říkají mu Zuřivec. Tento český hudební a filmový kritik a novinář se proslavil zejména svými mnohdy nekompromisními kritikami v měsíčníku Melodie, byť většina jeho recenzí vyznívala pozitivně. V 70. a 80. letech minulého století se jeho styl psaní proslavil a autor byl respektovanou autoritou i pro své občanské postoje. Knihu Rejžkových recenzí vhodně doplňují autentické ukázky z dobové korespondence od fanoušků osobností populární hudby, jichž se nějak dotkl jeho kritický názor.

Kniha odkrýva zaujímavé osudy rodiny Čarnogurských a predovšetkým mapuje životnú cestu tohto zaujímavého slovenského politika a rozhľadeného Európana. Ján Čarnogurský je muž, ktorý je vždy sám sebou, vždy individualistický. Nehovorí, čo sa druhým páči, čo sa očakáva, ale iba to, čo si o veci sám myslí. Je možno jediný medzi našimi politikmi, ktorý vie, že politika potrebuje myšlienky. V rozhovore s novinárkou Ivou Kernou hovorí o tradičných hodnotách, o filozofii ľudskej existencie, o význame a poučení z histórie. Ján Čarnogurský je tým, čo je pre formovanie samostatného slovenského myslenia a myslenia na Slovensku nevyhnutne dôležité. Niet dôvodov na lokajské pochybnosti o tom, či môže mať Slovensko politika s vlastným názorom, ale najmä s vlastnou analýzou medzinárodných vzťahov.

RICHARD DAWKINS könyve életének első éveitől kezdve oxfordi kibontakozásáig kíséri a világhírű tudós pályáját, miközben megismerhetjük Az önző génig vezető utat is. Dawkins élénk színekkel ecseteli Afrikában töltött, idilli gyermekkorát, és bemutatja hétköznapinak korántsem nevezhető őseit és elbűvölő szüleit. Noha diákkorában Elvis Presley hatására még mélyen vallásos volt, a gimnáziumban már nem volt hajlandó letérdelni a templomban. Az általános és középiskolában is kiváló képzésben részesült , de Oxford hozta el számára az igazi szellemi beteljesülést. Dawkins az ősi angol diákváros egyedülálló oktatási rendszerének tulajdonítja tudományos ébredését. Ez a rendszer arra tanítja a diákokat, hogy kérdezzenek, kételkedjenek, ne vizsgaorientá ltan és ne tankönyvekből tanuljanak, hanem kutatási eredményekből, beszélgetésekből és vitákból. Oxfordi tanári és kutatói karrierjében komoly változást hozott az 1973-as év, amikor hosszú áramszünetek sújtották Nagy-Britanniát, így Dawkins hosszabb időre kényszerből szüneteltette a számítástechnikára alapozott kutatásait. Mivel akkoriban általános félreértés övezte a természetes kiválasztódás és a csoportszelekció fogalmát, ezért több tudós műveinek hatására nekilátott ahogyan ő önironikusan ne vezte saját bestsellere megírásának. Ez volt Az önző gén. RICHARD DAWKINS 1976-ban üstökösként robbant be a köztudatba Az önző gén című művével, amelyet további, kimagaslóan népszerű könyvek követtek, közülük több magyarul is megjelent. Dawkins nemcs ak a brit Királyi Természettudományos Társaság tagja, hanem a Királyi Irodalmi Társaságé is. Munkásságáért számos rangos kitüntetésben részesült. 2008-ban vonult nyugdíjba az oxfordi Charles Simonyi Intézetben betöltött professzori állásából, de tová bbra is tagja maradt az ugyancsak oxfordi Új Egyetemnek. A Prospect Magazin olvasóinak szavazata alapján a világ első számú gondolkodójának választot Dawkins első könyve, Az önző gén alapjaiban rengette meg a biológiai kutatások világát. Dawkins ebbe n a kötetben használta először a mém szót a kulturális evolúció alapegységére, a mémelmélet pedig azóta is a kortárs kultúra egyik alappillére. A csoda iránti vágy közelebbi betekintést nyújt a tudós személyes világába, és nyomon követhetjük, milyen élmények és állomások vezettek a 20. század egyik legmeghatározóbb művének megszületéséig. ,,Az isteni téveszme megjelenése óta Richard Dawkins neve egyet jelent a szigorú kételkedéssel és a briliáns, szenvedélyes, világos, nem köntörfalazó vitával. (San Francisco Chronicle))

V úvodu ke své knize, v originále nazvané podle jedné z Cohenových neslavnějších písní A Broken Hallelujah, Liel Leibovitz upozorňuje, že se ve skutečnosti nejedná o životopis, jako spíše o filosofické zamyšlení nad Cohenovým dílem. Základní etapy umělcova života jsou samozřejmě načrtnuty, jádrem knihy je však něco jiného. Autor pátrá po oné „nadčasovosti“ a hluboké pravdivosti, díky nimž má hudebník, spisovatel, filosof a básník L. Cohen nejširšímu publiku stále co říci, a snaží se zodpovědět některé otázky, například: Čím to, že je Leonard Cohen už téměř šedesát let uznávaný a obdivovaný? Čím to, že když vejde na pódium, nabitý sál ztichne a všichni čekají se zatajeným dechem? V konfrontaci s dobou se Leibovitz zabývá i dílem některých zpěváků a rockových skupin, které se v Cohenově „éře“ spolupodílely na utváření měřítek, s nimiž se Cohen musel vyrovnávat a kterým ne vždy vyhovoval. Na rozdíl od nich se však Cohenovi podařilo udržet se na vrcholu: díky tomu, že zůstal věrný svému jedinečnému prorockému vnímání, vnímání, které je pro miliony lidí na celém světě hluboce pravdivé, a díky obrovskému charismatu, které dokázalo kdysi, v roce 1970, zkrotit zdivočelý statisícový dav na hudebním festivalu na ostrově Wight.

Ti, kteří tvoří stoletou historii pardubického hokeje. Jejich slova. Jejich vzpomínky. Jejich život. Jejich inspirace. Sto let výjimečné sportovní značky. Výjimečný prostor pro vyprávění příběhů. Výjimečná kniha. Vzpomínky zaznamenané tak, jak byly vyřčeny. Vzpomínky plné hrdosti, nostalgie, radosti, ale i bolesti. Vzpomínky podané v souvislostech, do hloubky a opravdově. Vzpomínky osobností, které v průběhu prvních sta let existence pardubického hokejového klubu vplétali jeho unikátnost do životů fanoušků. Vzpomínky předané Bez frází. Tato kniha je výsledkem spolupráce Dynama a Bez frází. To vzniklo jako webový portál na podzim 2016 a u jeho zrodu stál i hokejový mistr světa Radim Vrbata. Z Bez frázíse následně rychle stal prostředek pro ucelené sdílení zážitků a postojů, důvěryhodný pro ty, kteří je předávají i přijímají. Vedle textových příběhů a jejich knižní podoby vytváří Bez frází i dokumentární filmy, podcasty či besedy včetně těch pro děti, pro něž vznikla i speciální knížka Bez frází a bez jůtubu. I pardubické osobnosti v této knize zachytila s nezaměnitelným citem Jana Mensatorová, jejíž fotografie tvoří nedělitelnou součást Bez frází. V knize Dynamo Bez frází vyprávějí své příběhy tyto osobnosti pardubického hokeje: V knize Dynamo Bez frází vyprávějí své příběhy tyto osobnosti pardubického hokeje: Matěj Blümel Dominik Hašek Aleš Hemský Libor Hovorka Otakar Janecký Jan Kolář Vladimír Martinec Evžen Musil František Musil Jiří Novák Josef Paleček Petr Průcha Tomáš Rolinek Petr Sýkora Jiří Šejba Bohuslav Šťastný

"Novak Djokovics a sportvilág szupersztárja. Nincs még egy teniszező, aki hosszabb időn keresztül állt volna a világranglista élén, mint a 35 éves szerb, és csupán Rafael Nadal büszkélkedhet több - szám szerint 21 - Grand Slam-trófeával. Minden más fontos statisztikában Novak Djokovics vezet. Ebben az első, átfogó Djokovics-életrajzban a német sportújságíró, Daniel Müksch a lehető legrészletesebben mutatja be annak az embernek a hihetetlen felemelkedését, akinél - nem csak a koronavírus elleni oltás megtagadása miatt - nincs megosztóbb személy a tenisz világában és talán az egyetemes sportéletben. A bombázásokkal teli délszláv háborúban töltött gyerekkortól kezdve a melbourne-i, párizsi, New York-i és wimbledoni Grand Slam-győzelmekig ez a rendkívül izgalmas könyv mindent be- és megmutat Novak Djokovics életéből - őszintén és kíméletlenül. 20 Grand Slam-győzelem, 67 ATP-torna-elsőség, olimpiai bronzérem, Davis-kupa-győzelem és több mint 150 millió euró bezsebelt pénzdíj - eddig ez az igazán lenyűgöző mérleg áll a szerb teniszező neve mellett. Mégis, Djokovicsot egyedül Szerbiában tartják nemzeti hősnek. Hazáján kívül nagyon kevés szurkoló rajong érte, sőt, gyakorta kegyetlenül kifütyüli őt a közönség. Ez a páratlan kötet arra is választ kínál, hogy miért dúl állandó háború a kívülállónak számító szerb játékos és a Roger Federer, Rafael Nadal által fémjelzett ,,előkelő és befolyásos" teniszvilág között. Egy letehetetlen és páratlanul izgalmas életrajzi kötet, nem csak teniszrajongóknak!"

Plácido Domingo és a magyarok A limitált példányszámú, közel 600 fotóval illusztrált magyar-angol nyelvű könyv Plácido Domingo és a magyarok kapcsolatának egy-egy emlékezetes pillanatát villantja fel. Üzlet, hatalom és művészet kivételes találkozása a korszakalkotó művész pályafutásában. Korszakalkotó énekes és kivételes képességekkel rendelkező szinergia-bróker, a zeneipar óriása. Pályafutása során számos rekordot állított fel, és tart a mai napig A magyarok sok évtizede jelen vannak az életében. Sir Solti György vagy Marton Éva meghatározó partnerei voltak művészi sikereinek. Háziorvosának és koncertjei legfőbb karmesterének, vagy a bécsi operaház egykori igazgatójának családfájában is jelen van a magyar vérvonal. A tiszteletére alapított fesztivál kreátorai szintén magyarok. Világszerte örömmel népszerűsíti Magyarországot, kedveli Erkel, Bartók, Kodály és Lehár muzsikáját. Szereti Magyarországot, és közel érzi magához a magyarokat. Földrészek sok millió rajongóival, mi magyarok is szeretjük őt. Mert ő Plácido Domingo, az univerzum egyik legnagyobb varázslója.

Když jí bylo sedmnáct, vyšla z klášterní školy a o několik měsíců později poprvé potkala Hitlera. Ještě před svými dvacátými narozeninami se stala jeho milenkou. Jak se té prosté dívce podařilo získat si srdce onoho o třiadvacet let staršího muže? Byli doopravdy milenci? V čem vyrůstala, jaká byla a čím žila ona malá Mnichovanka ze středostavovské katolické rodiny, která sdílela intimní život se samotným Vůdcem? Kde se v tom počestném a bezúhonném děvčeti vzala tak vroucí láska a osudová oddanost takovému člověku? Co mohla či nemohla Eva Braunová vědět o tom, co nacisté v Evropě páchají? A co s tím mohla jako Hitlerova přítelkyně dělat? Hitlerův šofér o ní řekl, že to byla „ta nejnešťastnější žena v Německu.“ Vůdce ji před ostatními ponižoval a manželky nejvyšších nacistů, které spolu s ní žily v jeho soukromém alpském letovisku, jí opovrhovaly. „Přitom byla tak milá a skromná.“ Eva Vůdce skutečně milovala. 29. dubna 1945 se za něj konečně provdala. A následující den s ním dobrovoln

Jeden z duchovních otců slavného českého velikána Járy da Cimrmana Jiří Šebánek ve své zatím poslední knize sleduje stopy tohoto génia na Kokořínsku, svém posledním působišti. Jeho cesta byla podnícena touhou objevit Cimrmanovo místo posledního odpočinku. Poté, co se potvrdil hlodající předpoklad mistrovy smrtelnosti, vydal se autor po stopách, které zde Cimrman zanechal. A nebylo jich málo, co jen stránek vydal popis Cimrmanova přátelství s Franzem Kafkou nebo nové keltistické teorie místní etnogeneze.

25. VÝROČIE PONTIFIKÁTU JÁNA PAVLA II. Je to veľmi osobitá kniha, rozpráva o verejných a súkromných aspektoch pontifikátu a predstavuje pokus o jeho syntézu. Prvá časť je bilanciou pápežovho boja za slobodu národov: od Poľska roku 1979 až po Kubu roku 1998. Druhá časť opisuje korene, priebeh a následky najmasovejšej náboženskej udalosti v dejinách, Veľkého jubilea roka 2000. Tretia časť zaznamenáva udalosti súvisiace so zdravím Svätého otca, ako aj jeho úsilie o záchranu mieru na svete, najmä v kontexte obidvoch vojen v Perzskom zálive {vzhľadom na predchádzajúcu iránsko-irackú vojnu odporúčam znenie „dvoch posledných vojen…“}. Autor Jacek Moskwa, spisovateľ a novinár, sledoval opisované udalosti zblízka ako dlhoročný spravodajca {poľskej} televízie, rozhlasu a novín Rzeczpospolita v Ríme a Vatikáne a člen skupiny osobitných vyslaných korešpondentov na palube pápežovho lietadla počas mnohých ciest Ján Pavla II. Pritom využíva veľmi široký pramenný materiál a množstvo zákulisných info

Kariéra argentinského rodáka Lionela Messiho měla hvězdný začátek a dosud nevykazuje žádné známky zpomalení. Debutoval v sezoně 2004/05 a hned vytvořil rekord coby nejmladší fotbalista, který za katalánský velkoklub FC Barcelona vstřelil gól v lize. V ročníku 2009/10 se poprvé stal nejlepším střelcem španělské ligy, celkem za Barcelonu ve všech soutěžích vstřelil už přes 500 gólů. Za Barcelonu Messi hraje dosud, na dresu nosí uctívané číslo 10. Nejen tím, ale i díky obrovskému významu pro tým připomíná svého slavného krajana Diega Maradonu.

A highly anticipated cultural event: the first definitive biography of one of the most beloved and mysterious figures in American history.

Šťastná hodina je pozoruhodnou, intimní sbírkou padesáti příběhů žijících osobností. "Když naše slova naleznou domov, zažíváme šťastnou hodinu," vítala neděli co neděli autorka své hosty v živém vysílání Českého rozhlasu Regina. Knihou se k těmto ztišeným, ojedinělým setkáním vrací, aby zachytila, co z našich životů mizí a co zůstává. Ve Šťastné hodině se tak vedle sebe ocitají lidé nejrůznějších profesí i generací. Herci Iva Janžurová, Blanka Bohdanová, Josef Somr, Libuše Švormová, Zuzana Kronerová, Jitka Molavcová, Barbora Srncová, Kristýna Frejová, muzikanti a zpěváci Jana Koubková, Zuzana Lapčíková, Jiří Pavlica, Marie Rottrová, Jitka Zelenková, Marta Kubišová, fotbalisté Vladimír Šmicer a Jan Suchopárek, psychiatr Cyril Höschl, kněz a filozof Tomáš Halík, režiséři Miloš Horanský, Miroslav Krobot a mnozí další. Život každého z nich tu stojí sám o sobě. Dohromady však tvoří výpověď o nás všech.

Toto je celoživotní příběh Dr. Josefa Mengeleho, neblaze proslulého „Anděla smrti“. Mengele, který byl odpovědný za smrt a zmrzačení tisíců vězňů v Osvětimi, zmizel po druhé světové válce do Jižní Ameriky, kde zůstal na svobodě více než tři desítky let. Jak unikl před Spojenci? A jak se vyhýbal svým pronásledovatelům? Posner a Ware, kteří získali exkluzivní a neomezený přístup k dokumentům a deníkům rodiny Mengeleových, prošli více než 5000 stran Mengeleho písemností, aby sestavili tento mimořádný záznam o jeho životě – od jeho dětství v Německu, přes hrůzy Osvětimi, až k rokům exilu. Mezi jejich nejvýznačnější odhalení patří: • Definitivní důkaz, že Mengelemu pomáhala rozsáhlá síť osob, které mu poskytovaly pasy, úkryt a peníze a sváděly z jeho stopy pronásledovatele. • Bezprecedentní náhledy do Mengeleho mysli a charakteru. • Důkaz, že Mengele byl zajat a dva měsíce držen armádou USA pod vlastním jménem. • Závažné svědectví, že Spolková republika Německo a Izrael mohly Mengeleho při dvou různých příležitostech dopadnout, ale neuspěly. V této mistrovské biografii byl nechvalně známý a unikající Mengele nakonec dopaden. AUTOŘI: Gerald L. Posner, známý jako přední odborník na Josefa Mengeleho, je společníkem v newyorské advokátní firmě Posner a Ferrara. Problematiku Mengeleho studoval pět let, cestoval do Evropy a Jižní Ameriky a shromáždil více než 25 000 dokumentů. John Ware je televizní producent dokumentárního pořadu aktuálních informací Svět v akci, který vyrábí britská Granada Television. Jeho dokument „Hon na Dr. Mengeleho“ vysílala síť Independent Television a také pořad Šedesát minut v USA.

Spomienky popredného slovenského herca z pera popredného slovenského publicistu Jána Čomaja. Štefan Kvietik vyrovnaným a rozvážnym spôsobom zrelého muža rozpráva o svojom detstve na dedine, o mladosti, o štúdiách a prvých láskach, o milovanej rodine, ľuďoch, ktorí ho formovali - pedagógoch a neskôr aj kolegoch. Spomína na veľké divadelné i filmové úlohy, na životné víťazstvá i prehry, na skok do politiky, skrátka na všetko, čo život dal i vzal. Súčasťou knihy je aj fotografická príloha.

Neuvěřitelně podrobný, fundovaný a zároveň neobyčejně živý popis zrození moci zosobněné ženou, která změnila Velkou Británii i svět konce 20. století. Autorizovaná biografie Margaret Thatcherové přináší neobyčejně barvitý obraz života jedné z nejmocnějších žen v historii lidstva. Fascinující pohled na intimní aspekty přeměny Velké Británie a světa ve druhé polovině dvacátého století vychází z mnoha dosud neznámých pramenů: osobních dopisů, deníků i výpovědí blízkých kolegů a přátel, kteří s autorem mluvili zcela otevřeně, neboť věděli, že jejich výpovědi bude publikovat až po smrti lady Thatcherové. Charles Moore ke své hrdince chová zřejmou úctu, v žádném případě však nezůstává nekritický. Svůj materiál třídí se smyslem pro detail i širší souvislosti a interpretuje jej se svébytným smyslem pro humor. První díl začíná narozením Margaret Richardsové v rodině metodistického kupce v anglickém venkovském městečku a končí vítězstvím Železné Lady ve válce o Falklandy roku 1982, kdy podle mnohých vystoupala až na vrchol moci.

Volné pokračování knihy Jiřina Švorcová osobně, která se stala bestsellerem, mapuje poslední rok života známé herečky a političky, připomíná významné momenty celé její kariéry a předkládá rozhovory, které Jiřina Švorcová poskytla v minulosti i těsně před svou smrtí, a politické projevy, jež sepsala a přednesla, včetně takzvané Anticharty. Významnou součástí knihy je také rozhovor s Václavem Švorcem, jejím bratrem, který již léta žije v ústraní.

Eva Olmerová byla pravděpodobně nejlepší českou jazzovou zpěvačkou a zůstává jí nadále. Zpívala po kavárnách, kde ji objevil semaforský skladatel a režisér Karel Mareš. Nastoupila do Semaforu, ale bylo jí zakázáno účinkovat v Praze. Všemožné zákazy ji za minulého režimu pronásledovaly neustále, strávila dokonce rok ve vězení. Žila bouřlivý a klikatý život plný zpěvu, alkoholu a drog. Zemřela po těžké nemoci v srpnu 1993. Kniha poutavě a čtivě vypráví životní příběh této vynikající zpěvačky. Jaroslav Kříženecký se pustil do nelehkého díla, jehož vznik trval více než dva roky. Podařilo se mu shromáždit všechna důležitá svědectví, paměti a dokumenty o neopakovatelné osobnosti a pokusit se rekonstruovat životní příběh i genezi její zpěvácké kariéry a to i za pomoci rodinného archivu bratra Jiřího Olmera. Vznikla tak jedinečná kniha, která za pomoci bohatého obrazového materiálu vypráví životní příběh této mimořádné zpěvačky.

Otrávení Alexandra Litviněnka a návrat KGB První zprávy zněly absurdně, skoro surreálně. Ruský disident a exulant, bývalý agent KGB a FSB Alexander Litviněnko byl otráven v londýnském suši baru. Dne 26. listopadu Litviněnko zemřel a jako příčina smrti byla zjištěna otrava radioaktivním poloniem 210. V dramatickém prohlášení, učiněném na smrtelné posteli, obvinil Litviněnko ze své vraždy Kreml. Kdo byl Alexander Litviněnko? Co se dělo v Rusku od konce studené války? Proč odtud lidé jako on utíkali a utíkají, proč tolik vražd a neobjasněných úmrtí? Jak vlastně Litviněnko zemřel? Na tyto otázky odpovídá ve své knize jeho mluvčí a blízký přítel Alex Goldfarb a spolu s ním vdova po Sašovi Marina, dva lidé, kteří tohoto výjimečného člověka a okolnosti jeho vraždy znali lépe než kdokoli jiný. Jejich kniha vrhá překvapivé světlo nejen na tyto prapodivné a znepokojivé události, ale i na největší krizi ve vztazích Ruska se Západem od pádu berlínské zdi.

Básník a spisovatel Jaromír Hořec ve věku 17 let v květnu 1945 spolu s několika stejně starými chlapci přepadli s pistolemi v ruce podnik, kde se tiskl německý deník Der Neue Tag. Tak alespoň praví legenda. Rozhodně však tito mladí a odvážní muži přinutili pracovníky tiskárny opustit prostory v Panské ulici, a od té doby se stali vládci rostoucího mediálního impéria jménem Mladá fronta – Jaromír Hořec jako její první šéfredaktor. Jeho autentické vzpomínky máme nyní možnost si přečíst. Autor se však jejich vydání nedožil, zemřel v listopadu 2009. Kniha vychází k 65. výročí založení Mladé fronty.