Výpravná kniha vůbec poprvé představuje práci brněnského performera a konceptuálního umělce Vladimíra Ambroze. V sedmdesátých letech minulého století chtěl dát svému životu naléhavější smysl a současně reflektovat pokřivenou dobu. Proto po celý den sledoval nesnesitelný program tehdejší televize, sám sebe na ulici zaparkoval jako automobil, nebo vyrazil do města se zrcadlem v rukách a nastavoval je všemu, co mu přišlo zvláštní. Dosud prakticky neznámá činnost Vladimíra Ambroze na poli performance, intervencí do veřejného prostoru a projevů blízkých inscenované fotografii trvala jen několik let. V druhé polovině sedmdesátých let patřil k okruhu brněnské umělecké scény působící vně tehdejších oficiálních institucí. Ambrozovy práce z tohoto období reflektují obecná civilizační témata a současně reagují na temnou atmosféru vrcholící normalizace. V prostředí československé performance jsou unikátní svým důrazem na výraz fotografické dokumentace. Ta není jen prostředkem zachycení performance, ale mají blízko k inscenované nebo esteticky působivé konceptuální fotografii. Byl také prvním, kdo na našem území performanci zkombinoval s videem. Bohatě ilustrovaná kniha Vladimír Ambroz: Akce zprostředkovává umělcův archiv s kompletní dokumentací jeho realizovanýh i nerealizovanýh akcí. Práci Vladimíra Ambroze do kontextu československé i světové performance zasazuje obsáhlý text historika umění Tomáše Pospiszyla. Na Vladimíra Ambroze dále v knize vzpomínají jeho tehdejší přátelé a spolupracovníci Petr Štembera, Marian Palla a Pavel Büchler.

Sochy domů a dívka s holubicí. Tak se jmenuje unikátní sochařský projekt českého umělce Krištofa Kintery, který můžete vidět v parku Holubička na Klárově, přímo naproti Kunsthalle Praha. Právě společně s novým pražským prostorem pro umění vydáváme Kinterovu knihu Dívka s holubicí a sochy domů. Fotograficky výpravná publikace na bezmála tří set stranách důsledně mapuje vznik pětatřiceti tunového mikroměsta z betonu & oceli, které vzdává hold odvážné, veřejností ovšem často zatracované architektuře československé minulosti. Proslulý Obchodní dům Kotva manželů Machoninových (1970-75), zmizelý Hotel Praha (1971-1981), kosmická Žižkovská věž Václava Aulického (1985-1992), válkou zasažený Emauzský klášter (1963-68), Mordor neboli Ústřední telekomunikační budova Žižkov (1972-79), dále utopické Kosířské superstruktury (1973-74) či bunkrovitá Státní banka československá (1977-1992) v jedinečném podání Karla Pragera. A nakonec, nad všemi sedmi objekty bdící, nezdolná Dívka s holubicí sochaře Václava Šimka z roku 1958. S knihou Krištofa Kintery, skrze fotografie Martina Poláka, Lukáše Procházky, Matouše Pudila či Vojtěcha Veškrny a Richarda Wiesnera, nahlédnete do nitra brutalistního světa — od prapůvodních plánů a rešerší přes náročnou výrobu těžkotonážních modelů až po finální jeřábové usazení v ekosystému malého parčíku. O padnoucí, maximalistické grafické provedení knihy se postaral Kryštof Doležal a krom textů historika Koryčánka v knize najdete i velký rozhovor mezi Kinterou a Christelle Havranek, hlavní kurátorkou Kunsthalle Praha. „Kouzlo spočívá ve změně měřítek. Co bylo obrovské, je najednou malé. Architekturu odhalujeme ve zcela jiné perspektivě, budovu lépe vnímáme jako celek. Přesně to nám Kinterova socha-model umožňuje.“ — Rostislav Koryčánek, historik umění a kurátor, autor textů v knize. „Při tvorbě soch jsme vycházeli z budov samotných, ale i z jejich plánů a modelů. Ty tehdy většinou ručně vytvářeli sami architekti v podobě až takové minimalistické reduktivní architektury. Jakmile je porovnáš s těmi našimi návrhy, vzniká ti zajímavá vizuální konfrontace. Tahle kniha je nejlepší možný způsob, jak tuhle paralelu myšlení názorně ukázat a jak ty jednotlivé domy odhalit tak, aby byly kompletně nahé. Odhalené až na kost je totiž vidíš jen když se staví nebo až když se bohužel bourají.“ — Krištof Kintera, umělec, autor instalace a konceptu knihy.

Monografia akademického sochára Jána Ťapáka je splatením dávneho dlhu voči tomuto výnimočnému slovenskému výtvarníkovi. Vzťah k prírode, k starobylým kultúram a k poézii spája Ján Ťapák do osobitej metafory. Minulé s prítomným, drsné a krehké, monumentálne i komorné, zhutnený dej, krehkosť osudov, slávne okamihy aj všedné chvíle, tradícia i súčasnosť. Ján Ťapák vstúpil do tvorivého života so širokou znalosťou abecedy sochárskej tvorby, ktorú obohatil poučením z diel svetových umeleckých veličín. Kniha bude atraktívnou galériou zachytávajúcou to najlepšie z jeho tvorby.

Publikace doprovází stejnojmennou výstavu, kterou Kunsthalle Praha pořádá v období 2023/2024, přičemž jde o první větší prezentaci uměleckého dua Elmgreen & Dragset v Česku. Výstava READ reflektuje vztah mezi knihami a uměleckou tvorbou. Svým pojetím v podobě minimalistické verze moderní veřejné knihovny rovněž tematizuje náš vztah k fyzickým knihám a vědění v éře digitálních médií. Mezi na míru vyrobenými knihovními regály – a také na nich – v galerijním prostoru představují Elmgreen & Dragset nové či nedávno vytvořené sochy společně s díly několika současných umělkyň a umělců a také některými zásadními díly ze sbírek Kunsthalle Praha. Výstava zahrnuje performance, videa, koláže a malby, ale také sochy a instalace. Rozsáhlá doprovodná publikace obsahuje příspěvky od renomovaných odborníků a odbornic i kurátorský text dvojice Elmgreen & Dragset a věnuje se rozmanitým tématům od historie českého samizdatu až po současné výzvy pro knihy, knihovny a svobodu slova v digitální éře. Tento bohatě ilustrovaný katalog dokumentuje výstavu a její zaměření na dynamický vztah mezi jazykem, knihami a uměním.

Intelektuálne silný, dynamický, živý a komplexný pohľad na prácu umelca, zraniteľného vo svojej racionalite a racionálneho v podmienkach času, ktorý žil, čitateľa osloví zrelosťou autorkinho uvažovania, ale aj silou jej vzťahu ku kráse, ktorú pre ňu predstavuje dielo Rudolfa Uhra.

The work of Slovak sculptor Maria Bartuszová (1936-96) was first presented to international audiences in Kassel in 2007. Although her art has appeared in influential exhibitions and been included in prestigious contemporary art collections, up until now, she has yet to receive the widespread recognition she deserves. Dziewanska's book offers distinct perspectives on Bartuszová's work from renowned international critics in an effort to increase our awareness of her sculptures. Working alone behind the Iron Curtain, Bartuszová was one of a number of female artists who not only experimented formally and embarked intuitively on new themes, but who, because they were at odds with mainstream modernist trends, remained in isolation or in a marginalized position. Revealing her dynamic treatment of plaster-a material that, from a sculptor's point of view, is both primitive and common-the book deftly reveals how Bartuszová experimented with materials, never hesitating to treat tradition, accepted norms, and trusted techniques as simply transitory and provisional. Offering a much-needed history of a vibrant body of work, Maria Bartuszová: Provisional Forms is an important contribution to the literature on great female artists.

On Alexander Calder's fruitful, creative and enduring relationship with MoMA, from the early wire sculptures to late abstractions Alexander Calder's work first appeared in the Museum of Modern Art's galleries in 1930, in the exhibition Painting and Sculpture by Living Americans. Over the next decades the artist's connection with the Museum would be deep, productive and mutually beneficial. Calder cultivated friendships and working relationships with notable figures, including Alfred H. Barr Jr., the Museum's founding director, and James Johnson Sweeney, with whom he collaborated on his expansive retrospective exhibition in 1943. His work is imprinted on MoMA's early history, not only for its material and conceptual innovation but also for its presence at significant moments, such as a mobile made to hang over the lobby's grand staircase on the occasion of the new Goodwin and Stone building (Lobster Trap and Fish Tail, which hangs there to this day); an elaborate candelabra to adorn the tables at a celebratory anniversary event; and a sculpture to fly off a flagpole to advertise the landmark exhibition Cubism and Abstract Art. Alexander Calder: Modern from the Start celebrates this extraordinarily fertile relationship between an institution and an artist who was both an important creative partner and, with his magnificent gift of 19 works in 1966, a major donor. Through MoMA, Calder came to be known as a pioneer of modern sculpture, and through Calder, MoMA came to understand itself as an American museum of modern art. After studying engineering, Alexander Calder (1898-1976) moved to Paris in the late 1920s, where he found himself at the center of the city's artistic avant-garde. There, he developed his Cirque Calder, a performance artwork comprising dozens of miniature handmade objects, and a group of standalone figurative works in wire. Turning toward abstraction in 1930, Calder invented the mobile--an abstract sculpture made of independent parts that incorporate natural or mechanical movement. He would continue to explore the possibilities of this visual language for the rest of his career, eventually shifting to monumental constructions and public works.

Kniha představuje unikátní soupis všech dosud známých a v přírodě dochovaných kamenných křížů, známých také pod názvem smírčí kříže . Druhé, doplněné vydání.