Období let 1890 - 1918 patří v mnoha ohledech k nejzajímavějším azároveň nejméně prozkoumaným i obecně známým v dějinách českých zemí. Jejich společnost, ekonomika, věda a kultura prožívaly jeden ze svých nepopiratelných vrcholů, ale zároveň se rychle blížila léta nebývale hluboké krize, jejímž markantním projevem se stala takzvaná Velká válka v letech 1914 - 1918.

Martin Štefek ve své komparativní studii dává nahlédnout za fasádu zdánlivé jednoty vedení Komunistické strany Československa (KSČ) a Jednotné socialistické strany Německa (SED) po roce 1985. Na základě výzkumů archivních pramenů čtenářům odkrývá logiku fungování politického procesu v režimech sovětského typu a problematizuje vžitou představu o jejich strnulosti.

Úspešný vstup prvej Slovenskej republiky na medzinárodnú scénu bol podmienený predovšetkým tým, aké stanovisko k nej zaujmú jednotlivé štáty sveta. Cesta k nadviazaniu diplomatických stykov s Rumunskom nebola napriek dlhoročnému slovensko-rumunskému priateľstvu jednoduchá, ale po prekonaní počiatočných pochybností o trvácnosti Slovenskej republiky Rumunsko uznalo nový štát de iure.

Páté vydání příručky historika a vysokoškolského pedagoga doc. PhDr. Františka Čapky, aktualizované a revidované, doplněné o desetiletí 2010–2019, druhý díl.

Československo je už třicet let minulostí. Minulostí, se kterou se ale ještě dnes pracuje.

Biografický slovník Predstavitěli emigracii s territorii byvšej Rossijskoj Imperii v Čechoslovakii (1918–1945) představuje životopisné údaje a vědeckou i kulturní činnost emigrantů z území bývalého ruského impéria, kteří po roce 1917 přišli do Československa. Slovníkovou formou jsou zde prezentovány údaje tištěných pramenů, archivních dokumentů a zvukových záznamů pamětníků.

V publikaci je hrad Karlštejn uchopen nejen jako historický artefakt, ale především coby „schrána paměti“, tedy symbol poskytující interpretační klíče k rekonstrukci historického vědomí i procesu formování historické imaginace, v níž se odrážejí proměny společenského klimatu „dlouhého 19. století“. Sokolové i německý profesor vyučující historii na pražské KarloFerdinandově univerzitě, obecně vzato

Předkládaný výbor představuje literárního kritika a překladatele Josefa Vohryzka (1926–1998) jako kritického myslitele o povaze komunistického režimu, o české a slovenské společnosti ve společném státě a po jeho rozpadu, o vztahu silnějšího a slabšího, většiny a (romské a židovské) menšiny. Kniha je členěna do čtyř oddílů.

Další svazek edice Zmizelé Čechy připomíná slovem i obrazem zaniklou tvář historického centra města Plzně. Pod pojmem „zmizelá Plzeň“ si čtenář asi představí především podobu města, kterou setřela masivní vlna demolic a výstavby nových činžovních domů na přelomu 19. a 20. století.

V prvních dvou svazcích rozpracovaného šestidílného projektu někdejších „tajných“ cirkulárních instrukcí a informací ministerstva zahraničních věcí ČSSR z let komunistického režimu (1956–1989) jsou – prakticky vesměs poprvé – publikovány relevantní dokumenty, reprezentativně ilustrující vnější vztahy a aktivity československého státu od událostí bouřlivého a zlomového roku 1956 do období Pražského

Kniha se zabývá návrhem na vydání národnostního statutu v Československu v roce 1938, který byl pokusem řešit složitou situaci, do které se československý stát koncem třicátých let dostal. Národnostní statut měl být významnou reformou menšinové politiky a měl se týkat nejen německé menšiny, ale i všech ostatních menšin a jejich právního postavení.

V roce 2011 uběhlo již padesát let od chvíle, kdy v horách na kolejích s ozubnicí bylo prvně slyšet dunivý zvuk motorových ozubnicových lokomotiv řady T 426.0, vyrobených lokomotivkou SGP ve Vídni-Floridsdorfu. Nové lokomotivy byly v okamžiku zrodu světovým unikátem.

Publikace je zaměřena na výzdobu chorálních rukopisů 16. století. První část se věnuje osobnosti písaře Jana Táborského, jenž žil v letech 1499–1572, a nejvýraznějším iluminátorům, kteří se v průběhu 16. století podíleli na výzdobě zpěvníků české provenience.

Podrobná historie jedné z nejvýznamnějších a nejznámějších plzeňských budov. Kniha popisuje její výstavbu, první vězně, zázemí věznice, ale také slavné útěky, známé politické vězně i její chmurnou historii – politické procesy z padesátých let.

Všichni si je pamatují daleko přesněji… Všichni vědí daleko lépe, jak to tehdy doopravdy bylo… Pro někoho jsou devadesátá léta 20. století především začátkem nové demokratické éry. Pro jiné dobou, kdy se za hesla jako „tržní hospodářství“ či „kuponová privatizace“ skrylo obrovské rozkrádání státního majetku.

Sbírka rukopisů bývalého Františkova muzea v Brně obsahuje téměř 1000 (989) rukopisů, z nichž 30 je středověkých. Je uložena v Moravském zemském archivu v Brně ve fondu G 11.

Záverečný zväzok edície Pramene približuje udalosti od novembra 1989 do konca roku 1992, ktorý ukončil existenciu jednotného Česko-Slovenska. Krok za krokom dokumentuje historické dni zamatovej revolúcie, zvrhnutie komunistického režimu, narastajúci tlak na nové usporiadanie štátu, snahy o jeho zachovanie i tendencie, ktoré už od prvých revolučných dní smerovali k samostatnému Slovensku.

Prvý zväzok širšie koncipovaného projektu sleduje historiografický obraz politického, ekonomického, spoločenského a kultúrneho vývinu Slovenska v rámci Rakúsko-Uhorska v období do vypuknutia prvej svetovej vojny.

Dosud nepublikované svědectví z období protektorátu. Jaroslava Eliášová, maželka předsedy protektorátní vlády Aloise Eliáše, dává nahlédnout do zákulisí vysoké protektorátní politiky i do bežné gestapácké praxe.

Prvý zväzok série prameňov k dejinám od najstarších čias do prítomnosti je venovaný Slovensku pred príchodom Slovanov. Kolektívu historikov sa podarilo po prvýkrát zhromaždiť takmer všetky historické písomné pamiatky, dokumenty o Slovensku z predslovanského obdobia. Nie sú to iba správy antických autorov o prvých storočiach po Kristovi súvisiace s naším územím, ale aj písomné správy na minciach z posledných