Za dvě stě tisíc let naší existence nás nic neformovalo výrazněji než město. Ben Wilson, mladý historik, jehož knihy pojednávající o britských dějinách se řadí mezi bestsellery a získávají mnohá ocenění, nám tentokrát přináší velkolepý příběh o tom, jak se města odpradávna podílela na rozkvětu naší civilizace a jak život v nich podnítil největší vynálezy lidstva. Vyprávění začíná v Uruku, prvním městě, které svět poznal 5000 př.n.l. Na jeho příkladu autor vyslovuje myšlenku, že jsme se bez měst vždy dokázali obejít, jakmile se však objevila, intenzita jejich osídlení měla přímý vliv na nebývalý rozvoj lidského konání, ať už je řeč o nových profesích, způsobech uměleckého vyjádření, rozličném vyznání či zaměření obchodu. Na cestě po konkrétních městech autor zmiňuje, jaké inovace to které z nich přineslo. Takto se dostáváme do dalších měst – například do Athén, Bagdádu, Londýna, Amsterdamu, Paříže, New Yorku, Los Angeles či Šanghaje. Kniha je napsána opravdu čtivě a zároveň vysoce odborně. Stránky, po nichž vám budou oči vyloženě klouzat, jsou plné vskutku zajímavých informací o vývoji města coby ohromné vymoženosti, kterou lidstvo dokázalo stvořit. Vítejte na fascinující a barvité výpravě napříč 7000 lety a 26 světovými městy!

Rok 1961 je v první řadě rokem velkých příběhů. Je to rok, kdy člověk poprvé vzlétl do vesmíru, ale také rok, kdy Berlín, Evropu i celý svět rozdělila zeď. První rok „šedesátek“ jako by svou ambivalentností předznamenával celé nadcházející desetiletí – desetiletí velkých nadějí i hlubokých zklamání. Zavzpomínejme společně na rok, kdy Otto Wichterle s pomocí stavebnice Merkur dokončil vývoj kontaktních čoček, kdy na území lidojedů zmizel dědic rodiny Rockefellerů a počet obyvatel Země dosáhl tří miliard.

Koncom šesťdesiatych rokov minulého storočia vyšiel vo viacerých vydaniach dokument výskumného tímu pod vedením akademika Radovana Richtu Civilizace na rozcestí. Kríza industrializmu s dôrazom na ťažký priemysel sa vtedy prejavila v nastupujúcej novej (tretej) technologickej revolúcii na Západe a s kumulatívnym oneskorovaním na Východe po úspešnej socialistickej industrializácii. Výrazné zmeny v technike a technológii vrátane sociálnych dôsledkov boli pomenované ako postindustriálna spoločnosť (USA), resp. vedecko-technická revolúcia (ZSSR). Zásadnú otázku priemyselnej civilizácie, ktorá je rovnako naliehavá a kontroverzná v súčasnosti ako pred polstoročím, predstavuje otázka spôsobu ekonomického rastu. Civilizácie (nielen západná, dnes používame plurál) sú v kríze, ohlasuje sa štvrtá technologická revolúcia, ktorá ruší minulé ekonomické a sociálne istoty. Snahou autorského kolektívu bolo v medziach možností načrtnúť možné odpovede, ukazovatele smeru v rámci aktuálnej civilizačnej križovatky.

"Regényes és színpadias, petárdáktól hangos kor, amely a forradalom és a szabadságharc után következett, s jórészt a bukott forradalom nimbuszára alapozódott; őszies pompájú, melankolikus századvég, a boldog békeidők végjátékával. Vagy inkább tavasziasan pezsgő, szikrázó századelő? A korabeli sajtót lapozgatva valami különös zamat érződik: valami enyhén sós, jódos mellékíz. (...) Mi ez: önbecsülés, biztonságérzet, harsányság, honszeretet vagy túlfejlett nemzeti érzület? Vajon a kor igazi lelke hol lakik? Az épülő európai nagyváros tágasságában, a király lelkiismeretes gondoskodásában vagy inkább a monarchiabeli hétköznapok közjogi taposómalmában, az adott szó becsületében, a liberális eszmékben, netán az eszlári zsidók ellen indított középkorias, balkáni ízű perben?" Ezekre a kérdésekre is választ keres a szerző, amikor a magyar történelem ismétlődő, körkörös csapdáit a forradalom és szabadságharc bukása utáni időszaktól kezdi el vizsgálni. "Persze, kezdhettem volna korábban is - írja. - A nemzeti érzés torzulásai már ott sejlenek a II. József germanizációs, abszolutista törekvései ellen támadt mozgalomban, amely az 1790. évi budai országgyűlésen kapott először hangot, amikor többen is kifogásolták " "a nemzeti érzület nyilvánulásának módját". (...) Kölcsey pedig, évtizedek múlva, a maga szókimondó módján, egyszerűen " "sujtásos nemzetnek" mondta a magyart." (Lipp Tamás)

Čtvrtý díl volně na sebe navazující série, která je největší a dosud nepřekonanou syntetickou prací o československých legiích v Rusku, jejichž boje autor popisuje v mezinárodně politických souvislostech. Historická studie, podložená důkladným studiem archivních pramenů evropské, americké i asijské provenience, se zabývá složitými okolnostmi, za kterých československé legie v době první světové války vznikaly, a diplomatickým jednáním, jež byla s jejich formováním a činností spojena. Autor (mimochodem v únoru 1948 jeden z účastníků proslulého studentského pochodu na Pražský hrad a v důsledku toho pak politický vězeň komunistického režimu) působil většinu života na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a několika dalších univerzitách v USA a Kanadě. Jeho čtyřdílná práce zabývající se podílem legií na vzniku samostatného Československa byla původně vydána v zahraničí v angličtině.

Tento atlas přináší zcela nový pohled na dějiny římské říše, na její vznik a rozvoj. Není pouhým dalším atlasem o Římě a ani si neklade za cíl podat celkový přehled o římské civilizaci. Naším záměrem je promýšlet, jakým způsobem byla římská říše utvářena: jak vznikla, jak byla spravována, bráněna, jak v ní probíhal proces integrace a akulturace. Jak se vlastně Římané dokázali stát pány většiny obydleného světa?

Kniha přináší soubor textů historika F. Kutnara, které buď nebyly publikovány vůbec, nebo jen časopisecky v regionálních či zahraničních periodikách. Kutnarovy texty jsou v antologii členěny do tří oddílů, které vymezují tři roviny jeho pojetí studia společnosti. První rovinu (i oddíl) tvoří teoreticko-metodologické statě vymezující výchozí rámec jeho interpretací sociálního, politického i kulturního dění, druhý oddíl obsahuje jejich konkretizace na úrovni sociálních dějin a třetí přináší studie, jež toto dění konkretizují na úrovni dění individuálního – týkají se tedy historických osobností. Zároveň tyto tři oddíly reflektují tři základní témata Kutnarova badatelského zájmu – teorii a metodologii historického výzkumu, sociální dějiny české venkovské společnosti a dějiny historického myšlení. K vydání připravili Magdaléna Pokorná a Zdeněk Beneš.

Výjimečná kniha o naší nedávné historii, u níž se rozhodně nebudete nudit. Vyprávět dějiny stručně, srozumitelně, ale přitom zasvěceně není zrovna jednoduché. Vyžaduje to velké umění slova i hlubokou znalost látky. A také odvahu. Odvahu k tomu, vybrat z dějin, co autor považuje za nejdůležitější, odvahu vystavit se výtkám, že tento typ prací dějiny příliš zjednodušuje. Každý takový zdařilý pokus je však velmi cenný, neboť dokáže zaujmout širokou čtenářskou obec. Proto je vzácná i tato kniha. Její autor prokázal odvahu už tím, že se snaží čtenáři vyprávět o období, které většina z nás považuje za málo atraktivní – o dějinách Evropy v 19. a 20. století. Svého úkolu se však zhostil tak nápaditě, že nám odteď budou dějiny moderní Evropy připadat jako vzrušující román. Není zde nouze ani o zápletky, ani o kladné a záporné hrdiny. Forma rozhovoru dodává vyprávění švih a hlavně umožňuje autorovi vše jasně a přehledně podat a vysvětlit. A protože velkou pozornost věnuje autor našim dějinám, bude tato kniha pro českého čtenáře dvojnásob přitažlivá. Přinejmenším ho zaujme nápaditá grafická podoba textu. Neznamená to ovšem, že knihu ocení pouze mladší čtenáři nebo ti, pro které dějepis nepatřil k oblíbeným předmětům. Má co sdělit i těm, kteří již o dějinách moderní Evropy něco vědí. Jen málo lidí se dnes dokáže podívat na evropské a zejména pak české, rakouské a německé dějiny ve 20. století z tak neobvyklé – a hlavně zajímavé – perspektivy jako profesor Hsi-Huey Liang. Jeho otec, Lone Liang, byl čínským diplomatem a sloužil také v Berlíně a Praze. To způsobilo, že jeho syn Hsi-Huey si v dětství dokonale osvojil němčinu a částečně češtinu. Střední Evropa ho fascinovala.

Ota z Freisingu (1112–1158) se narodil se jako syn rakouského markraběte Leopolda III. Babenberského a jeho druhé manželky Anežky z Waiblingenu, dcery císaře Jindřicha IV. Byl spřízněn s předními říšskými rody (rakouskými markrabaty Leopoldem IV. a salcburským arcibiskupem Konrádem, německým králem Konrádem III. i pozdějším císařem Fridrichem Barbarossou – jehož skutky sepsal v díle Gesta Frederici). Studoval ve Francii, inicioval založení cisterciáckého kláštera Heiligenkreuz (1131) v Dolním Rakousku,pozdějšího rodového pohřebiště Babenberků, a účastnil se 2. křížové výpravy (1147). Coby biskup v bavorském Freisingu (1138), prosazoval ve své diecézi církevní reformu a tamní katedrální škola se díky němu stala důležitým centrem vědy a duchovního života. Kronika čili Dějiny dvou obcí (Chronica sive Historia de duabus civitatibus) je jeho nejvýznamnějším dílem. Zahrnuje dějiny světa od stvoření, přes biblické a starověké období (zde čerpal ze starších autorů, např. Orosia, Jeronýma či Eusebia), které dovedl až do své současnosti (v těchto pasážích poskytuje řadu cenných zpráv). Ota spis rozdělil do sedmi knih, v nichž v rámci svého výkladu světových dějin staví do protikladu Jeruzalém a Babylón – nebeské a pozemské království, v osmé knize pak pojednává Posledním soudu.

Kniha Barbarská Evropa představuje jedinečný pokus o vykreslení kořenů moderní Evropy. Autor v ní syntetizujícím způsobem zkoumá formování barbarské Evropy v období od 6. do 11. století. Na základě právních pramenů, především tzv. barbarských zákoníků, konstruuje koncept dynamicky se rozvíjejícího světa raných Germánů a Slovanů. Prostřednictvím mistrných analýz ukazuje, jak se germánský a později i slovanský svět měnily pod vlivem reziduí antické kultury a římského práva. Důraz přitom klade na osobitý život zvykového práva, jež v jednotlivých germánských kmenech postupem doby získalo kodifikovanou písemnou podobu. Formování barbarské Evropy přitom pojímá jako mnohovrstevnatý střet mezi římským individualismem a germánským kolektivismem, jenž v mnoha ohledech bránil rozvoji klasických feudálních vztahů a svébytné panovnické svrchovanosti. Na mnoha příkladech ale zároveň dokazuje, že onen vyhraněný kolektivismus během staletí přece jen získával značné trhliny, jež ve svém důsledku vedly k hluboké sociální diferenciaci původně svobodného obyvatelstva, v němž větší roli než majetek hrála příslušnost ke kmenovému společenství.

Dvousvazková, moderně pojatá a na oficiální prokremelské propagandě nezávislá práce kolektivu ruských autorů, vedená profesorem Andrejem Borisovičem Zubovem, představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Ruska 20. století. Autoři se v ní pokoušejí odpovědět na otázku, proč se ruské dějiny po pádu carismu ubíraly cestami vedoucímu k vytvoření totalitního, nelidského, cynického, navenek však modernizačního režimu, jenž ve svém důsledku vedl téměř ke zničení ruské duše a svébytné ruské civilizace. Jejich pohled je veskrze komplexní. Hlavní důraz nekladou na suché politické dějiny, nýbrž na dějiny společnosti, která specifickým způsobem reagovala na sociálně inženýrské pokusy nevzdělaných sovětských vůdců, kteří si nevážili lidského života a vše nazírali prizmatem osobní moci a osobního prospěchu. Na pozadí utrpení ruského národa autoři píší i dějiny ruského intelektuálního života a dějiny ruské pravoslavné církve, v níž spatřují, i přes její tendence kolaborovat s totalitním režimem, jeden z pilířů přetrvání ruské existence. Jako vůbec první historická práce Velké dějiny Ruska rovněž propojují dějiny ruské emigrace, dějiny jiného Ruska, Ruska mimo Rusko, s dějinami sovětského impéria, čímž líčení ruské minulosti dávají rozměr konfrontace dvou světů, jež mezi sebou vedly život na život a na smrt. První díl, zahrnující léta 1894-1939, je věnován konci období carského Ruska, revolucím 1905 a 1917, budování sovětského státu za Leninovy a Stalinovy diktatury.

Hogyan élték meg az elmúlt évszázadok asszonyai a fogantatás, a várandósság, a szülés, a gyermekágy, a szoptatás-táplálás elementáris élményeit? Milyen konkrét és titokzatos jeleket, testi változásokat észleltek, hogyan értelmezték ezeket? Miképpen és milyen körülmények között hozták világra gyermeküket? Mit jelentett a mindennapi gyakorlatban a "hagyományos" szülészet? Hogyan vált a szülés testi-lelki támaszt nyújtó közösségi eseményből kórházakban zajló, orvosok és technikai eszközök által felügyelt "programmá"? A kötet a 16. századtól az első világháborúig terjedő mintegy négy évszázadot áttekintve mutatja be a meddőség, a születésszabályozás kérdéseit, a várakozás kilenc hónapját, a szülést, a megszületett gyermek földi világba érkezésének első napjait, heteit, az anyaság és anyai érzelmek alakulását övező mindenkori rend és autoritatív tudás történeti változásait. Különböző műfajú kéziratos és nyomtatott szövegek, képi és tárgyi források segítségével kibontakoznak a születést övező egyéni és közösségi eseményekhez kapcsolódó, az egyéni és kollektív emlékezet által őrzött, az antik görög-római és a zsidó-keresztény kultúrkörben gyökerező, de specifikusan a történeti Magyarországra jellemző hagyományok és szokások, társadalmi és kulturális konfliktusok, amelyek megváltozott formában és megváltozott tartalommal, de elemeiben tovább élnek napjainkban is.

Devátý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků je věnován konfliktu Velké Británie s americkými osadníky ve třinácti koloniích, z nichž se v průběhu války a americké revoluce zrodily Spojené státy americké. Vypráví příběh od počátečních sporů o daně a politické zastoupení, z nichž nejznámější, ne však jediný, je Bostonský čajový dýchánek, věnuje se ale hlavně válečnému měření sil od prvních šarvátek u Lexingtonu a Concordu až po americko-francouzské vítězství u Yorktownu. Jsou zde popsány desítky bitev od Bunker’s Hill u Bostonu přes dobytí New Yorku, první obrat u Princetownu a americké vítězství u Saratogy, britská ofenziva k Philadelphii s následnou bitvou u Monmouth Courthouse, bitvy svedené v Georgii i obou Karolínách (Savannah, Camden, Cowpens, Guilford Courthouse) i námořní bitva v Chesapeake Bay, která předznamenala americké vítězství u Yorktownu. Z osudů protagonistů tady najdete příběh „zrádce všech zrádců“ Benedicta Arnolda a britského spymastera Johna Andrého, který jej ke zradě svedl. Jedná se o první souhrnnou knihu o válce za americkou nezávislost v češtině a zdánlivě nepřehledné, územně velice roztříštěné operace obou soupeřů tu na sebe navazují jasně a s přehledem.

Většina lidí by řekla, že problém antisemitismu skončil s druhou světovou válkou. Autor této knihy nás však přesvědčuje o opaku. Antisemitské předsudky, existující v Evropě po staletí, trvají dodnes. Jen se inovovaly, přizpůsobily. Emanuele Ottolenghi se nezabývá staletou historií antisemitského předsudku, ale jen jeho posledními fázemi, tedy obdobím od vzniku Státu Izrael do roku 2006, s důrazem na poslední léta. Na základě statistických údajů získaných při průzkumech veřejného mínění, příkladů antisemitského násilí či nejnovějších publikací, článků a karikatur dokazuje nejen přetrvávání předsudků, ale i jejich souvislost s nejnovějšími událostmi na Blízkém východě. Nejde však jen o předložení příkladů antisemitismu posledních let, ale také o snahu analyzovat jeho příčiny a problematiku spojitosti s událostmi izraelsko–arabského konfliktu.

Ilan Pappé je jednou z nejvýraznějších a v očích mnoha i nejkontroverznějších tváří „disi¬dentské“ skupiny izraelských historiků, kteří od osmdesátých let dvacátého století na základě nově zpřístupněných, odtajněných archivních dokumentů kriticky přehodnocují zavedený oficiální výklad izraelských dějin, především pak obdo¬bí spjaté se založením Státu Izrael v roce 1948 a s izraelsko-palestinským konfliktem, který ani po dlouhých desetiletích nedospěl k mírovému řešení. V rámci volného uskupení „nových histori¬ků“ patří Pappé k těm nejradikálnějším. Za své po¬stoje čelil ve své rodné zemi ostrým útokům, ba výhrůžkám smrtí, a když byl v roce 2007 v podstatě vyštván z Haifské univerzity, rozhodl se pro odchod do Velké Británie, kde dodnes působí na Exeterské univerzitě. Ve své knize Deset mýtů o Izraeli, která vyšla v roce stého výročí Balfourovy deklarace a padesátého výročí okupace zbylých palestinských úze¬mí, Pappé vyvrací základní mýty, o něž se opírá „státní doktrína“ a oficiální narativ Státu Izrael. Zpochybňuje například tradiční představu, že Palestina byla před příchodem prvních sionistů takřka liduprázdnou, zaostalou pouštní krajinou, demas¬kuje mýtus o dobrovolném odchodu palestinských uprchlíků v roce 1948, ukazuje neudržitelnost teze, že neexistuje žádná souvislost mezi sionismem a kolonialismem, dokazuje nepravdivost názoru, že Izrael v roce 1967 při šestidenní válce jednal tak, jak jednal, proto, že „neměl na vybranou“, demonstruje neobhajitelnost přesvědčení, že Izrael se v rámci mírového procesu z Osla skutečně pokoušel o urovnání konfliktu a uzavření míru, a v neposlední řadě koriguje široce sdílené mínění, že Izrael je demokratickým státem… Zároveň je nutno dodat, že nesmlouvavý bořitel mýtů Ilan Pappé bývá obviňován z toho, že sám manipuluje s fakty a vytváří mýty nové. Ovšem i ti, kdo s ním nesouhlasí, by si jeho argumenty podložený výklad měli vyposlechnout. České republice je převažující veřejné mínění zcela nekriticky na straně Izraele. Je proto dobře, že pro čtenáře ochotné vnímat i argumenty protistrany se na český trh dostává Pappého kniha "Deset mýtů o Izraeli". Břetislav Tureček

A szerző az utóbbi évtizedben a török hódoltság északi peremvidékének hatalmi viszonyaival foglalkozik török és magyar levéltári anyagok alapján. Kutatásainak első eredménye a füleki szandzsákban élő népesség viszontagságainak leírása.

A kereskedelem a gazdaság valamennyi ágával összefüggésbe hozható, és nincs olyan társadalmi csoport, amelyet valamilyen formában ne érintettek volna a kereskedelmi folyamatok. A külkereskedelem résztvevői között pedig nemcsak magyar, hanem külföldi személyek, illetve városok és intézmények képviselői is megtalálhatóak. A kereskedelmi színterek, a kereskedelmi szerződések, szabályozások a külkereskedelmet meghatározó, alakító tényezők voltak. A külkereskedelemben részt vevők összetételét pedig jelentős mértékben befolyásolta az uralkodó kül- és gazdaságpolitikája, miközben a kölcsönök és áruhitelek által szövevényes kapcsolatrendszer alakult ki az egymáshoz közeli és távoli területeken élők között. Némely külföldi kereskedő a Magyar Királyságban lelt új hazára, szoros kapcsolatot épített ki akár a királyi udvarral is, annak szolgálatába is állt, mely kölcsönök nyújtásában, árubeszerzésben vagy éppen a pénzügyigazgatásban betöltött pozícióban, feladatokban nyilvánult meg. A kötet válogatott, latin és német nyelvű okleveleken, leveleken, fogalmazványokon, rendeleteken, városkönyvi bejegyzéseken keresztül mutatja be az olvasónak a külkereskedelem-történet változatos képét az Árpád-kortól a Zsigmond kor végéig tartó évszázadokban.

The essential guide to the complex, fascinating world of Chinese myths: retelling the stories and exploring their significance in Chinese culture. This is a concise and entertaining guide to the complex tradition of Chinese mythology. While many around the world are familiar with some aspects of Chinese myth - through Chinese New Year festivities or the classic adventures of the Monkey King in Journey to the West - few outside of China understand the richness of Chinese mythology, influenced by Daoism, Buddhism and Confucianism. Offering much more than any competing overview of Chinese mythology, The Chinese Myths not only retells the ancient stories but also considers their place within the patterns of Chinese religions, culture and history. Tao Tao Liu introduces us to an intriguing cast of gods, goddesses, dragons and monks, including: the ancient hero, Yi the Archer, who shot suns out of the sky to save humanity from a drought; Guanyin, the Goddess of Mercy and Compassion, to whom there are temples dedicated all over East Asia; and Madame White Snake, a water snake spirit in the guise of a mysterious widow, her story adapted into countless films and operas. This book is for anyone interested in China, as knowing its myths allows readers to understand and appreciate its culture in a new light.

An 'essential book for 2023', as selected by the Irish Examiner It is generally accepted that the European Renaissance began in Italy. However, a historical transformation of similar magnitude also took place in northern Europe at the same time. This 'Other Renaissance' was initially centred on the city of Bruges in Flanders (modern Belgium), but its influence was soon being felt in France, the German states, England, and even in Italy itself. Following a sequence of major figures, including Copernicus, Gutenberg, Luther, Catherine de Medici, Rabelais, van Eyck and Shakespeare, Paul Strathern tells the fascinating story of how this 'Other Renaissance' played as significant a role as the Italian renaissance in bringing our modern world into being.

Nejuniverzálnější duch antiky Aristotelés vynikal kromě originality myšlení i nesmírnou tvůrčí potencí. Za svůj život napsal nesčíslné množství odborných i vzdělávacích spisů a pojednání, z nichž se dochovala pouze část; i ta však čítá 47 titulů. Pat ří k nim též Athénská ústava, ač právě u ní mnozí badatelé dodnes pochybují o Aristotelově skutečném autorství. Její objev v roce 1890 a následující knižní vydání v Londýně vyvolaly senzaci a řetězovou reakci překladatelů, mezi něž se zařadil pohotov ě i český překlad Josefa Pražáka v roce 1900. Nerozsáhlý spisek popisuje vývoj a uspořádání athénské společnosti od mytických počátků až po demokratickou reformu a ústavní zřízení athénské obce v 2. pol. 4. století př. Kr. spolu s podrobným vykreslen ím úřednického aparátu a soudnictví. Pro poznání počátků demokracie jako systému správy státu má toto dílko mimořádnou poznatkovou hodnotu, umocněnou jeho autentičností. Napsal-li je Aristotelés či někdo jiný, není z hlediska jeho obsahu podstatné, p rotože samo o sobě shrnuje takovou sumu informací o historii starověkých Athén a potažmo Řecka, která je řadí k nejdůležitějším odkazům antického písemnictví. Od doby prvního českého vydání se vynořily z hlubin archivů další zlomky textů, které původ ní text významně doplnily. Nový překlad prof. Pavla Olivy, předního znalce řecké antiky, který je v pořadí teprve druhým českým překladem Athénské ústavy , přináší poslední verzi doplněnou navíc o fragmenty z pozdějších autorů. Cenným obohacením této nové edice je rozsáhlý poznámkový aparát, usnadňující pochopení historických informací a termínů.

Krátké období vlády českého krále Fridrich V. Falckého představuje nejen zlomový okamžik české minulosti, třicetileté války a dějin reformace, ale v mnoha ohledech převrat v dějinách ideologie, propagandy a utváření veřejného mínění. Kniha mladého olomouckého historika programově navazuje na práce Josefa Polišenského o vztahu Českého království a Anglie na přelomu 16. a 17. století. V úvodních kapitolách autor analyzuje kulturní obraz a podoby hospodářské a politické komunikace v Anglii a středovýchodní Evropě. Velkou pozornost rovněž věnuje rozvoji kalvinismu směrem k jeho militantním podobám a vytváření jeho obrazu jak v českém, tak především v anglickém prostředí. Nejrozsáhlejší část práce ale představuje analýza vytváření falckého mýtu a konstruování obrazu českého stavovského povstání za vlády anglického krále Jakuba I., jež měla zásadní dopad na mnohokrát diskutovanou pouze omezenou pomoc protestantské Anglie českým povstalcům. Kapitola „Válka (téměř) v přímém přenosu“ pak podává v české historiografii jedinečný obraz vzniku pravidelného novinového zpravodajství a jejich propagandistického snažení na počátku 17. století.

První české vydání souhrnných dějin našeho osudového souseda od nejstarších dob až po sjednocení v roce 199O. Kniha je doplněna kapitolou věnovanou událostem nejnovější doby po sjednocení zemí (1990-1995), která se zabývá i vztahy mezi SRN a ČSFR, později Českou republikou.

Today, Dubai is a city of shimmering skyscrapers attracting thousands of tourists every year. Yet just sixty years ago Dubai's population scraped a living by picking dates, diving for pearls, or sailing in wooden dhows to trade with Iran and India. Dubai is everything the rest of the Arab world is not.Until recently it was the fastest-growing city in the world, with an economy whose growth outpaced China's while luring more tourists than all of India. The city has become a metaphor for the lush life, where the wealthy mingle in gilded splendour and luxury cars fill the streets, yet it is also beset by a backwash of bad design, environmental degradation and controversial labour practices. Dubai tells its unique story.

Three thousand years ago, in the Southwest Asian lands we now call Israel and Palestine, a group of people worshipped a complex pantheon of deities, led by a father god called El. El had seventy children, who were gods in their own right. One of them was a minor storm deity, known as Yahweh. Yahweh had a body, a wife, offspring and colleagues. He fought monsters and mortals. He gorged on food and wine, wrote books, and took walks and naps. But he would become something far larger and far more abstract: the God of the great monotheistic religions. But as Professor Francesca Stavrakopoulou reveals, God's cultural DNA stretches back centuries before the Bible was written, and persists in the tics and twitches of our own society, whether we are believers or not. The Bible has shaped our ideas about God and religion, but also our cultural preferences about human existence and experience; our concept of life and death; our attitude to sex and gender; our habits of eating and drinking; our understanding of history. Examining God's body, from his head to his hands, feet and genitals, she shows how the Western idea of God developed. She explores the places and artefacts that shaped our view of this singular God and the ancient religions and societies of the biblical world. And in doing so she analyses not only the origins of our oldest monotheistic religions, but also the origins of Western culture. Beautifully written, passionately argued and frequently controversial, God: An Anatomy is cultural history on a grand scale. 'Rivetingly fresh and stunning' Sunday Times 'A tour de force, a triumph' Catholic Herald 'One of the most remarkable historians and communicators working today' Dan Snow

The victors of the First World War created Hungary from the ruins of the Austro-Hungarian empire, but, in the centuries before, many called for its creation. Norman Stone traces the country's roots from the traditional representative councils of land-owning nobles to the Magyar nationalists of the nineteenth century and the first wars of independence. Hungary's history since 1918 has not been a happy one. Economic collapse and hyperinflation in the post-war years led to fascist dictatorships and then Nazi occupation. Optimism at the end of the Second World War ended when the Iron Curtain descended, and Soviet tanks crushed the last hopes for independence in 1956 along with the peaceful protests in Budapest. Even after the fall of the Berlin Wall, consistent economic growth has remained elusive. This is an extraordinary history - unique yet also representative of both the post-Soviet bloc and of nations forged from the fall of empires.

Už od svého vzniku bylo Severní Irsko ostře rozděleno na protestantskou většinu a katolickou menšinu. Hranice mezi nimi přetrvávala, poněvadž tyto dvě etnické skupiny neuzavíraly smíšená manželství, vzdělávaly se odděleně a v některých oblastech odděleně také bydlely. Politické postoje obyvatelstva se do značné míry řídily náboženskou příslušností, přičemž většina katolíků si přála sjednocené Irsko, zatímco protestanti podporovali svazek s Británií.

Třetí vydání knihy Dějiny sjednocené Evropy se zabývá historií evropské myšlenky od antiky. Vlastním jádrem je však popis integračních snah v uplynulém století, zejména však po druhé světové válce, a také fungování EU a jejích institucí. Kniha je vybavena rozsáhlým obrazovým doprovodem, mnoha mapkami, schématy, grafy; závěrem též chronologickým přehledem, seznamem literatury a rejstříkem.

Čeští a slovenští koreanisté se v Podobách Koreje věnují jednotlivým aspektům korejských dějin, kultury a jazyka, a snaží se tak postihnout to, co tvoří korejskou svébytnost a výjimečnost. Sinolog Oldřich Král poukazuje svým příspěvkem o vztahu historie a fikce v čínském románu na společné fundamenty literatury čínské i korejské. Miriam Löwensteinová se ptá po roli historika v jedné z nejstarších korejských kronik, Samguk jusa, a Vladimír Glomb analyzuje otázku korejské identity v tradičním konfuciánském vzdělávání. Marek Zemánek zkoumá střet buddhistických hodnot s moderními ideologiemi na příkladu Manhä Han Jonguna a Tomáš Horák představuje zásadní postavu buddhismu období Korjo, Mistra Činula. Korejská bohemistka Yu Sonbi pak nabízí pohled opačný, korejskou interpretaci Karla Čapka. Zdenka Klöslová sumarizuje informace o Korejcích a Koreji v Československém denníku, listu československých legionářů v Rusku. Právě kontakty legionářů a korejského národního hnutí jsou jednou ze zásadních kapitol překvapivě hlubokého vztahu mezi oběma zeměmi. Ten ilustruje i studie Jaroslava Olši jr., věnovaná postavě Maxe Taublese, prvního pražského rodáka na Korejském poloostrově, a práce Zuzany Vavrincové, popisující kontakty obou zemí v rámci již rozděleného poloostrova na příkladu československého působení v Dozorčí komisi neutrálních států. Doyen korejské bohemistiky Kwon Jaeil pak analyzuje specifické a také společné rysy předválečné literární avantgardy v obou zemích. Překotný vývoj moderního korejského jazyka a jeho jednotlivé aspekty popisují Blanka Ferklová ve své studii o korejských onomatopoiích a Vladislava Mazaná při zkoumání nejnovějších vývojových tendencí korejštiny. Jozef Genzor doplňuje lingvistickou sekci příspěvkem věnovaným ohroženým jazykům. Závěrečný text věnovaný tibetským onomastikám pochází z pera Josefa Kolmaše.

Dějiny lidstva znají celé legie svých zrádců i velezrádců. Zrada je samozřejmě vždy bezectným činem proradnosti, slabosti určitých jedinců jednajících na základě rádoby neomylného vyššího principu. Je často projevem vypočítatelnosti i omezenosti, avš ak s nedozírnými následky.Na zradu může být samozřejmě pohlíženo z mnoha různých pohledů a v důsledku toho může být zpětně i různě hodnocena. Kniha, kterou vám předkládáme je zajímavá nejen faktografií týkající se zrádců jako takových, ale především jejich osudy, cestou, kterou procházeli a tím jak nakonec sami skončili. Je to smutné čtení, které nikoho nenechá na pochybách o vině těch, kteří chtěli tak či onak vstoupit do dějin, avšak sami skončili na jeho propadlišti. Malý výběr kapitol z této knihy: Brutus, Gaius Julius Caesar a jejich společní přátelé, Filip Sličný, Templáři a Jacques de Molay, Vladimír Uljanov a císařský generální štáb, Vidkum Quisling, Brežněv a Nulita S. Chruščov, Michail V. Grobačov, Boris Jelcin a nomeklatura a dal ší...

V priebehu viac ako poldruha storočia priniesla historická veda široké spektrum názorov na protihabsburské povstania a často protichodné hodnotenia ich jednotlivých udalostí, v závislosti nielen od obdobia a miesta ich vzniku, ale i národností, konfesie či politických postojov historikov, a to aj vnútri národných historiografií. Kniha má preto nielen ambíciu podať prehľad genézy ich najdôležitejších udalostí a procesov, ich príčin, priebehu a dôsledkov v kontexte vnútropolitického vývinu krajiny i medzinárodných podmienok. Snaží sa ich hodnotiť objektívne, bez predpojatosti a predsudkov, bez nekritického vyzdvihovania či zatracovania ich vodcov, v dobovom historickom kontexte. Kniha je určená predovšetkým študentom slovenských univerzít odboru história, archívnictvo a učiteľstvo dejepisu, ako doplnková študijná literatúra pre predmety slovenské dejiny raného novoveku a iné povinne voliteľné a výberové predmety. Popri študentoch má ambíciu osloviť aj učiteľov dejepisu na základných a stredných školách a všetkých milovníkov našej histórie.