Kniha představuje tři Handkeho divadelní texty z různých období tvorby, jejichž spojníkem je svět mezi samotou a láskou, ostychem z lidí a slávychtivostí, jazykem, filozofií a politikou, mezi snem a světem.

Na Slovensku i v zahraničí uznávaná poetka, dramatička, prozaička a videoperformerka Jana Bodnárová (1950) je autorkou hier, televíznych scenárov a troch desiatok prozaických i básnických kníh pre dospelých aj pre deti a mládež. Medzeru v bibliografii spisovateľky vyplnil Divadelný ústav reprezentatívnym výberom z jej dramatickej tvorby vo svojej edícii Slovenská dráma. Okrem titulnej hry Dievča z morského dna (2008) sú do publikácie zaradené texty Spiace mesto (1987), Kozoroh (1988), Nohy (1988), Lampiónový sprievod (2002), Snežný vrchol (2012, druhá cena v súťaži DRÁMA) a Kolísky (2012). Kniha bola pripravovaná k okrúhlemu životnému jubileu autorky, pretrvávajúca pandémia však jej vydanie posunula takmer o rok. Súčasťou knihy je rozsiahly rozhovor spisovateľky a filozofky Etely Farkašovej s autorkou a štúdia o Jane Bodnárovej ako dramatičke z pera literárnej vedkyne, pedagogičky na FF UK Dagmar Kročanovej. Oba príspevky približujú čitateľovi svet na hranici, v medzipriestore, ženské teritórium i náš subjektívny, vnútorný čas (E. Farkašová) a jej neopakovateľnú minimalistickú poetiku náznakov, symbolov, zvuku, ticha a obrazu. Štúdia D. Kročanovej a rozhovor s E. Farkašovou, ktorá je autorke generačne bližšia, ponúkajú žánrovo odlišný, navzájom sa však doplňujúci prístup.

Oblíbená úsměvná veselohra, která se odehrává během jedné noci na hradu Karlštejn, kam císař Karel IV. zakázal přístup ženám.

Po letech vychází jiskrná barokní komedie z pera mistra francouzského klasicismu. Ústřední postavou, na zápletky a situace bohaté hry, je mladý muž, který nedokáže mluvit pravdu. Do svých lží se neustále zaplétá a novými a novými smyšlenkami se snaží marně klubko nepravd rozmotat. Jeho léčkám se snaží uniknout dvě půvabné dívky na vdávání a zmatení jsou i jejich otcové. Zmatený je svět, ve kterém již nikdo neví co je a co není pravda.

Jedno z nejpůsobivějších Shakespearových historických dramat, které vypráví krvavou cestu Richarda III. na trůn. O co s povahou titulní postavy a s historickými událostmi zachází volněji, o to dramatičtější příběh nabízí. Richard III. je nejzápornější povahou ze všech Shakespearovských postav, v jeho znetvořeném těle žije nestvůrná duše, a jeho touha po moci a anglické koruně se nezastaví před ničím. Hra končí na válečném poli, kde Richard bojuje o svůj trůn. Poté co je zabit jeho kůň volá svou poslední a slavnou větu: Království za koně! Tragické historické drama přeložil Břetislav Hodek a vychází jako 153. svazek edice D.

Tragédie o třech dějstvích léta upoutává svým neopakovatelným příběhem z malého jižanského městečka diváky našich scén. Val, muž s kytarou v bundě z hadí kůže, se setká s hlavní hrdinkou hry Lady, které umírá manžel, se kterým je spojena tragická událost jejího mládí. Očekává, že ji Val vyvede ze života, který jí nepřináší nic dobrého, tak jako Orfeus odvedl Eurydiku z podsvětí. Vychází v překladu J. Grossmana a J. Koláře jako 131. svazek edice D.

Az anyja temetésére az Egyesült Államokból Ausztriába hazalátogató holokauszttagadó történészt, Hans-Jürgen Geyert az osztrák hatóságok letartóztatják, és az 1947-es Tilalmi Törvényre hivatkozva vádeljárás alá helyezik. Védelmét egyetlen ember vállalja, a holokauszttúlélő családból származó jogvédő, Joseph Grosswald. Az ügyvéd apja harminc évvel a koncentrációs táborból való szabadulása után öngyilkos lett. Ekkor az anya megeskette fiát, hogy élete során mindig az üldözöttek, a jogfosztottak mellé áll. Grosswald ezért választotta a jogi pályát, és látta el húsz éven át a társadalom perifériáján élők védelmét. Bár Geyert sarlatánnak tartja, meggyőződése, hogy nézeteiért nem zárhatják börtönbe. Az intézményes kultúra évtizedeken keresztül nem volt hajlandó tudomásul venni a holokauszttagadás létezését, egyetlen reflexiója arra mind a mai napig a büntetőjogi fenyegetés. A szerzőpáros merész drámájával nem csak a jelenség elhallgatásának korszakos tabuját dönti le, de a cselekmény során a liberális eszmék össztársadalmi elárulása is kirajzolódik.

Zimní pohádka patří do nevelké skupiny Shakespearových pozdních her, které se dnes žánrově označují jako romance (Perikles, Cymbelín, Bouře). Sdílí s nimi rodinné téma a závěrečný motiv odpuštění, usmíření a znovunalezené harmonie. Pro nás je hra zajímavá už tím, že se částečně odehrává v Čechách. Díky této okolnosti hra sehrála významnou roli v české kultuře v době vrcholícího národního obrození. Jedna z hlavních postav hry Perdita se ve slavnostním pražském průvodu Shakespearových postav v roce 1864 proměnila v symbol znovuzrození české národní kultury a umění. Perdita ars bohemica byla posléze znovu nalezena v symbolickém aktu položení základního kamene Národního divadla, který se slavnostmi roku 1864 úzce souvisel.

A SzínText színházi sorozat darabjaként megjelenő gyűjteményes Mohácsi-kötetbe olyan művek kerültek, amelyek újragondolják a "nemzeti drámairodalom" tizenkilencedik századi elképzeléseit. A könyvben szereplő öt színpadi mű saját feladatát a nemzeti drámahagyományon belül, a magyar polisz közös és (természetesen) nem konfliktusmentes ügyeinek felmutatásában találta meg. Ilyen az ötvenhatra megosztottan emlékező Magyarország, az államszocializmus évei, a Gulág és a zsidóság kamenyec-podolszki deportálása, a cigány-nem cigány együttélés. Ezek a szövegek kibeszéletlen, közös elfojtásainkkal szembesítenek. Szereplőik szokatlanul számosak, majdnem, mint a magyar társadalom. És mind a magáét mondja. Ez a sokféleségük adja ki a magyar népet. De vajon hogyan dönt ez a nép, mondjuk a Csak egy szögben? Végül a cigányok itt hagyják Magyarországot? Vagy a magyarok hagyják itt a cigányokat? Vagy senki sem megy sehova: és megpróbálnak együtt élni?

Nádasdy Ádám 1994 és 2010 között színházak felkérésére fordított le több Shakespeare-drámát, köztük a Lear királyt. "Örömmel vállaltam a feladatot - írja -, mert régi vágyam volt, hogy Shakespeare-t fordítsak. Az angol nyelvet, annak klasszikus és régebbi változatait szakmámból adódóan ismerem, polgári foglalkozásom ugyanis nyelvész: angol nyelvészetet, nyelvtörténetet tanítok az egyetemen." A Lear király című drámát könnyen forgatható, zsebre vágható változatban jelenteti meg a Magvető Kiadó.

Prvá časť súborného diela rozhlasových hier Petra Gregora, predstavuje tohto originálneho slovenského súčasného spisovateľa a dramatika v priereze rokov. Jeho tvorba obsiahla témy problémov vzťahov nielen partnerských ale aj spoločenských a morálnych. Väčšina hier má výrazný filozofický podtext, ktorý autor sarkazmom a iróniou nadľahčuje.

Romance. Příběh o kruté bouři, ztroskotancích, kouzelném ostrově a jeho podivuhodném vládci v sobě nese témata ze všech velkých shakespearovských dramat. Je o lásce čisté i sobecké, touze po moci a ovládání druhých, zradě a pomstě, o velikosti a věčné síle usmíření a odpuštění.

Vzrušující básnické drama významného španělského autora v moderním překladu V. Mikeše. Z Lorkovy hry přímo sálá atmosféra horoucí Andalusie, vyvolávající neodolatelnou vášeň, vášeň prolívat krev druhých. Jakoby i vyprahlá zem toužila čas od času krev nasát a vražda byla jakousi neodvratnou tradicí tohoto kraje a doby. Touha lidí po pomstě je nesmrtelná, odpuštění nemožné, tragedie nevyhnutelná.

Zborníky súčasných slovenských hier Dráma sú knižným výstupom rovnomennej súťaže slovenských divadelných hier a ako jediné na Slovensku pravidelne prinášajú divadelné hry renomovaných slovenských autorov i debutantov v oblasti drámy. Vďaka tejto aktivite už viaceré slovenské divadlá siahli po súčasnej slovenskej hre a upriamili tak pozornosť na autorov, ktorí častokrát „vyšli“ práve zo súťaže Dráma. Gabriela Alexová (Nočný popcorn), Lukáš Brutovský (Na obed), Iveta Horváthová (Omrvinky), Zuza Ferenczová (Babyboom), Peter Janku (Kamene života), Lenka Lagronová (Z prachu hvězd), Helena Eliášová (Té noci), Martin Hvišč (Triáda).

Tylova dramata nově představená Z celoživotní dramatické tvorby J. K. Tyla (1808—1856) vybíráme šest her, které reprezentují proměny autorovy práce pro divadlo od rané veršované tragédie Čestmír, psané v duchu vlasteneckého romantismu, přes biedermeierovsky laděnou zábavnou hru ze současnosti Pražský flamendr až po vrcholné historické drama z přemyslovské doby Krvavé křtiny, inspirované shakespearovskou poetikou. Nechybějí ani nejznámější Tylovy kusy Kutnohorští havíři, Paličova dcera a Strakonický dudák, na jejichž novou, tendenčními simplifikacemi nezatíženou interpretaci především se soustředí Dalibor Tureček v doprovodném komentáři.

15. ledna 1622 – tedy pravě před 400 lety – se v Paříži narodil herec, divadelní principál, a především komediograf Jean Baptiste Poquelin známý pod jménem Moliére. Po Shakespearovi se objevil dramatik, jehož dílo jako by představovalo samostatnou kapitolu, ne-li rovnou epochu divadelních dějin, která navíc zůstává dodnes živá nejen pro francouzské publikum. U příležitosti výročí vznikla v Českém rozhlase nová inscenace snad nejznámější Moliérovy komedie Lakomec. Pětiaktová hra v próze, jejímž hlavním hrdinou je lichvář a chorobný lakomec milující více než kohokoli z bližních svoje peníze, byla napsána v roce 1668. Dnes patří k nejoceňovanějším Moliérovým hrám, ale v době svého vzniku velký ohlas nevzbudila. I když hrál titulní roli sám autor, který si v komických úlohách uměl získat přízeň obecenstva, dosáhl Lakomec v Palais Royal pouhých dvaceti repríz. Obliba komedie přišla až později, dnes patří k nejuváděnějším autorovým hrám a jméno hlavní postavy se stalo synonymem pro lakomého člověka. V dalších rolích: Harpagon - Ivan Trojan Kleant - Filip Kaňkovský Valér - Ondřej Brousek Eliška – Anežka Šťastná Mariana – Klára Suchá Anselm – Jaromír Meduna Frosina – Dana Černá Jakub – Václav Vydra Šimon – Jiří Knot Štika – Petr Lněnička Komisař – Lubor Šplíchal Treska – Jiří Maryško Bumbal – Petr Šplíchal

Obľúbené produkty Katherine Soper ako márny boj so Systémom Úžasná hra bez štipky sentimentality. Takto v roku 2015 hodnotila odborná kritika hru Wish List vtedy 24-ročnej Katherine Soper. Predavačke voňaviek v obchodnom dome v Londýne učarilo divadlo a napísala najlepší text medzi stovkami autorov najväčšej britskej dramatickej súťaže. Brentwoodova cena otvorila začínajúcej dramatičke a študentke na akadémii dvere profesionálnych divadiel. Wish List (čiže Zoznam želaní, Obľúbené produkty..., termín používaný v e-shopoch) je deprimujúci príbeh o novodobom boji jednotlivca proti Systému. Tamsin, devätnásťročné dievča z predmestia, statočne bojuje s byrokratickým aparátom sociálneho systému o podporu pre svojho o dva roky mladšieho brata, ktorý je pre obsedantno-kompulzívnu poruchu odkázaný na jej neustálu starostlivosť. Súrodenci z rozpadnutej rodiny, ktorí žijú sami, sociálnu dávku napokon strácajú a Tamsin je nútená zamestnať sa ako novodobá otrokyňa balička za pásom veľkého zásielkového obchodu. Vzdáva sa svojho sna o štúdiu, aj lásky, ktorú si v práci našla...

Anglický autor irského původu uvádí svou nejúspěšnější komedii podtitulem Lehkovážná komedie pro vážné lidi. Konverzační komedie o lásce a námluvách ve vyšší anglické společnosti, která skýtá autorovi nepřebernou studnici inspirace. Autor nešetří břitkým humorem. Co replika to vtip či bonmot. Stejně vtipné jsou i situace, které přinášejí neustále nové překvapivé zvraty. To vše a nenapodobitelný suchý anglický humor láká divadelníky k novým a novým inscenacím. Na své si přijde i čtenář této hry.

Aj v tomto slávnom Prosperovom výroku sa skrýva metafora začarovaného ostrova. A ostrov, kde milánsky vojvoda a čarodejník Prospero pomocou kníh nadobudne moc nad divochom Calibanom, to nie je len veľká metafora Shakespearovej doby, v ktorej sa rodilo anglické impérium - je to aj ustavične aktuálna metafora súčasného sveta. Je iba krásnym snom dobro kultúry, ak jej pomocou mocné impérium expanduje na územie kohosi slabšieho? A máme iba ako zlý sen odsudzovať impérium, ktoré napokon suverenitu toho slabšieho uznáva a z jeho územia odchádza, ale svoju kultúru mu zanecháva? Aj Shakespearova predposledná samostatná hra bola dielom génia, ktorý si vždy vedel položiť tie najťažšie otázky v tej najbásnickejšej podobe. William Shakespeare (1564 - 1616) nebol len veľký dramatik, o ňom sa vždy bude hovoriť aj ako o najväčšom básnikovi divadla. Aj nový slovenský preklad je dielom básnika - hru preložil Ľubomír Feldek.

Autor Fušerů sice je synem významného moravského básníka, vlastní spisovatelskou dráhu ale nikdy, ani potají, neplánoval. Metoděj Holub (vl. jménem Mikuláš Křepelka, nar. 1977) vystudoval právo a sociální politiku, ihned po absolutoriu se však s ryzostí sobě vlastní začal realizovat v jednom z velkých brněnských hobbymarketů jako prodavač v oddělení světel. Během dvaceti let zde na kariérním žebříčku dostoupal až na ředitelskou pozici a svou frustraci ze světa začal důsledně zapíjet ve svém oblíbeném lokálu U Poutníka. Prostřednictvím razantních ironických šlehů přitom začal svoje postřehy a mikropříběhy z práce zveřejňovat pro skupinku přátel na facebooku. Jeho syrový, vtipný a autentický styl mě tehdy okamžitě zaujal, nadchl a trochu vyděsil; výsledkem je tahle knížka. Jako producentka zároveň vnímám výbušný potenciál, který Fušeři mohou mít v kině nebo na televizní obrazovce. Je to drsné, ale je to vtipné. Tenhle příběh je pravda, tohle se stalo, toto se děje, ať už se vám to líbí, nebo ne. Kamila Zlatušková

Othello is one of William Shakespeare's most famous tragic plays, and has been adapted for Intermediate level readers. The story is about Othello, the Moorish general of Venice, and what happens when he marries the beautiful daughter of a rich and powerful Venetian.

A kötetben a következő drámák olvashatók: Babaház (Nóra), A vadkacsa, Rosmersholm, Hedda Gabler, Solness építőmester, John Gabriel Borkman, Ha mi holtak feltámadunk

A válogatás elsődleges szempontja az "újdonságon" kívül az volt, hogy az antológiába ne csupán egyes szerzők egyes művei kerüljenek - fontosnak tartottuk, hogy a kiválasztott darabok egyben a lengyel színházi élet legfontosabb jelenségeire is felhívják a figyelmet. Bogusław Schaeffer és Tadeusz Słobodzianek, Janusz Głowacki, Ingmar Villquist művei.

Komedie o třech aktech s předehrou a epilogem.

Komedie napsaná pro krále komiků Vlastu Buriana, kterou známe ze slavného filmového zpracování. Filmu předcházela divadelní inscenace.

Uvažujeme-li o vývoji západní teorie dramatu od Aristotela k moderním autorům, mohli bychom ji nejstručněji charakterizovat heslem 'Od metafyziky k technice'. Vrcholu dosahuje tento vývoj v 19. století ve Freytagově Technice dramatu a v proslulých Po ltiho Třiceti šesti dramatických situacích. Právě posledně jmenovaný spis se stává pro Júlia Gajdoše východiskem ke sledování dalšího (moderního i postmoderního) vývoje a možných perspektiv vyjádřených otázkou 'Má ještě vůbec smysl pěstovat teorii dr amatu?' Při sledování dvou linií teorie dramatu, z nichž jednu by bylo možné nazvat scientistickou, příp. noetickou, a druhou antropologickou, příp. ontologickou, je pro něho totiž klíčovým pojmem právě 'situace' a vztahy různých teorií k ní. Je to p řece právě situace, která spojuje jak drama v divadle s dramatem ve světě a v životě, tak také teorii dramatu s teorií divadla, ba samo drama s divadlem, které nechce a nemůže být pouhou ilustrací psaného textu. Autor, jak sám píše v závěru své studi e, tedy "z hlediska jednoho [] ovšem klíčového pojmu dramatické situace poukázal na některé poznatky i omyly v teorii dramatu, ke kterým se dospívalo v průběhu posledních dvou století, a rovněž na současná východiska české teorie, a to také té j ejí linie, která je na rozdíl od strukturalistů za hranicemi poměrně neznámá, přestože by se pro evropské teoretické myšlení o dramatu a divadle mohla stát důležitým podnětem", zejména díky komplexnosti svého pohledu.

Souborné třísvazkové vydání dosud napsaných her Václava Havla ve Větrných mlýnech uzavírá šestice jednoaktovek. Dodnes jedinou rozhlasovou hru Anděl strážný, jejíž hlavní postava, spisovatel Vavák, už zřetelně nese rysy pozdějšího Havlova alter ega F erdinanda Vaňka, napsal autor v roce 1968. Ze stejného období pochází i jediná jeho televizní hra, jednoaktová komedie Motýl na anténě. Další zde otištěné jednoaktovky jsou inspirovány zkušeností zakázaného autora ze sedmdesátých let, první dvě "vaňk ovky" Audienci a Vernisáž napsal Václav Havel v roce 1975, o tři roky později pak Protest. Svazek uzavírá Chyba z roku 1983, miniatura napsaná po odmlce, vynucené čtyřletým pobytem autora ve vězení, jímž je tematicky inspirována.

Čtyři velmi staré dámy v nejlepších letech předvedou, jak se argentinským tangem a vášnivým hraním karet dá čelit samotě, nemocem a strachu ze smrti. Je pokus o vraždu jedné z nich, postižené hlubokou demencí, míněn opravdu vážně? Hra získala 2. místo v soutěži o nejlepší dramatický text roku Cena Konstantina Trepleva 2013. Svolení k divadelnímu provozování a k jakémukoliv veřejnému užití hry Tango demente udílí autor.

Trilogie scénických melodramů Hippodamie patří k vrcholům nejen české melodramatické tvorby. Libreto díla, v němž spojili své síly Jaroslav Vrchlický a Zdeněk Fibich, však v podstatě neexistuje v žádné kodifikované verzi - jak Vrchlický, tak Fibich, ale i různí inscenátoři a vydavatelé text v různé, někdy i značné míře upravovali. Kritickou edici, která by měla text od těchto zásahů a nánosů očistit a stanovit jeho podobu nejvhodnější k dalším inscenacím, přináší druhá část knihy badatelky na poli melodramatu i Zdeňka Fibicha dr. Věry Šustíkové. V první části se na pomezí literární a hudební historie i textologie autorka věnuje genezi a podobám textu.