Předkládaná publikace, vzniklá součinností předních historiků umění z Česka i zahraničí, je tematicky zaměřena na znalectví, interpretaci a sběratelství umění raného novověku. Jednotlivé statě přinášejí nejen nová zjištění, ale i zajímavé interpretace a analýzy a jsou také dokladem aktuálních metodologických přístupů k oboru. Kniha je zároveň zamýšlena jako pocta k životnímu jubileu, které v roce 2019 oslavil profesor Lubomír Slavíček, jeden z nejvýznamnějších českých historiků umění, specializujících se (nejen) na umění raného novověku.

Fazekas István 1983-1989 között az Eötvös Loránd Tudományegyetem Bölcsészettudományi Karán történelem és latin szakon folytatott egyetemi tanulmányokat. 1993-ban ugyanott szerzett egyetemi doktori fokozatot, amelyet 1997-ben PhD-fokozattá minősítettek. 1988 és 1995 között a Magyar Országos Levéltár levéltárosa. 1995 és 2014 között a bécsi Haus-, Hof- und Staatsarchiv és a Finanz- und Hofkammer-archiv magyar levéltári delegátusaként dolgozott a magyar vonatkozású levéltári forrásanyag feltárásán, segítette a magyar történelemmel foglalkozó kutatók munkáját. 2014-ben habilitált, ugyanezen évtől egyetemi docens az Eötvös Loránd Tudományegyetemen. Kutatásainak egyik súlypontját a nyugat-magyarországi régióban lezajló katolikus megújulás különböző aspektusai jelentik, különös tekintettel a régió egyházi társadalmának vizsgálatára, a jezsuita oktatási intézmények társadalmi mobilitásban játszott szerepére. A másik kutatási témája a Habsburg Monarchia, illetve a Magyar Királyság központi kormányszerveinek igazgatástörténete. Jelen kötet a szerző több mint két évtizedes, a Magyar Udvari Kancellária 1527 és 1690 közötti történetére és hivatalnokságára vonatkozó megállapításait foglalja össze.

Paul Liska si v knihe Napoleon a bitka pri Marengu dal za cieľ ,, porozprávať o fascinujćich udalostiach, ktoré sa odohrali pri Marengu v roku 1800, keď Napoleon svojim dôvtipom a schopnosťou analyzovať situáciu na bojovom poli zvíťazil nad veľkolepými protivníkmi.“ Autor ďalej uvádza: ,,Ako sme sa presvedčili, francúzske výboje pozostávali nielen z vojen, ale aj z mierových premien štátov a spoločnosti v Európe. Boli začiatkom buržoáznej revolúcie, vzdialenej od starej stavovskej spoločnosti a starých kráľovských mocností. Ide o trvalé úspechy francúzskej revolúcie a napoleonskej éry. Dlhodobo pôsobili na mier a vojny, štát a spoločnosť, zákony a cirkev a podpísali sa na celosvetovom vývoji. Stačí spomenúť demokraciu, parlamentarizmus, ľudskú slobodu a ľudské práva, trhovú ekonomiku a právny štát. Išlo o revolúciu za nezávislosť, ktorá odštartovala v celom svete aj za cenu mnohých vojen, útrap a krvi. Táto revolúcia za nezávislosť funguje po celom svete. Ideál o slobode, rovnosti a bratstve odvtedy neutíchol.

Kniha v logickém sledu průběhu věků (16. – 18. století) líčí příběh oblékání v širším rámci životního běhu, přičemž se opírá o více než jasnou mluvu originálních dokumentů a zobrazení a samozřejmě o bohatou domácí i zahraniční literaturu. Stejný rozhled ukazuje ve znalosti sbírek muzejních a galerijních, z nichž vybírá přesvědčivé ikonografické doklady. Vybrané ilustrace jsou přímo vzorové kvality. Autorka formuluje své názory přesvědčivě, vytříbeným, literárně kvalitním jazykem, doplněným pečlivě vybranými citacemi, použitými jak z literatury, tak z archivních dokladů, včetně pozůstalostních inventářů, z nichž některé vhodně reprodukuje. Právě archivní průzkum ukazuje původnost a podloženost autorčiných tezí. Využívá nejen velmi bohatý český, ale i světový materiál. Novinkou je uplatnění obrazů ilustrujících všední život s šatstvem spjatý (praní, bílení apod.). Probírá také způsob ukládání, uchovávání šatů i doplňků; podobné informace se vyskytují zřídka. Pojednání o šatech vhodně doplňuje také pozorností, již věnuje šperkům a dalším zdobným součástem obleků. Milena Hajná provází čtenáře slovníkem, obohacujícím naše výrazové možnosti popisu postav starých portrétů, jejichž oblečení má své názvosloví. Přestože jde o vysoce odborný jazyk, hemžící se zastaralými termíny, autorka jej dokonale zvládá a vtahuje svou vyjadřovací schopností čtenáře do „příběhu“, např. při výkladu pojmu garderoba.“

Dvojjazyčný katalog stejnojmenné výstavy, která je doprovodným programem projektu EUROPA JAGELLONICA, představuje výjimečný a veřejnosti dosud neznámý soubor pozdně gotických děl ze sbírek Národního muzea umístěný do intaktní pozdně gotické architektury sídla kutnohorského horního podnikatele Jana Smíška z Vrchovišť. Středověká sochařská díla představují vzácně dochované zbytky původních oltářních nástavců vzniklých do neznámých sakrálních interiérů. Jsou dokladem tvarových a námětových možností středoevropského sochařského řemesla 15. a 16. století. Mezi nejvýznamnější zde prezentovaná díla patří např. hlava sv. Jana Křtitele z dílny Lorenze Luchspergera ve Vídeňském Novém Městě, Madona z dílny Daniela Maucha v Ulmu, oltářní křídlo s Navštívením z Libochovic od Hanse Tomana v Memmingen či Zmrtvýchvstalý Kristus z dílny Hanse Klockera v Brixenu.

Monografie zodpovídá otázku, do jaké míry (a zda vůbec) se podíleli představení městských cechů cechmistři, na politickém a správním životě pražských měst v 16.18. století. Kniha je rozdělena do dvou částí textové a přehledové (tabulky). V první části jsou představeny rozšířené pamětní zápisy o obnovách městských rad coby ústřední pramen vedeného výzkumu, zároveň je rozebrána jejich výpovědní hodnota, možnosti studia a jeho limity. Autor byl za tuto knihu oceněn Cenou Josefa Hlávky!

Kolektivní monografie sleduje v devíti kapitolách postavení křesťanských církví (chápaných především z institucionálního hlediska) v 16.-18. století v Čechách a na Moravě. Přibližuje jejich náboženskou činnost a věnuje se důležitým oblastem ve vztazích mezi církvemi a společností. Jedná se o poměr církví a státu, o sféru církevní správy a náboženské praxe, o sociální problematiku, o oblast výchovy, vzdělávání a vědy a o kulturní působení církví. Všechny tato témata jsou sledována ve vývoji během tří století. Samostatná pasáž je věnována specifikám církevního vývoje na Moravě. Knihu uzavírají dvě kapitoly zařazené do historiografického exkursu.

V této knize autorka zkoumá apokalyptická proroctví a jejich využití v husitských Čechách s přihlédnutím k širšímu evropskému středověkému kontextu. Proroctví vnímá jako nástroj interpretace dané doby, jako prostředek porozumění přítomnosti a minulosti. V první části zaměřuje pozornost na prezentaci moci prostřednictvím podoby Antikrista, přenášení obrazu Posledního císaře na středověké panovníky či role světské moci v apokalypticky vykládané přítomnosti, ve druhé části se soustředí na problematiku využití apokalyptických proroctví jako prostředku podnícení, vysvětlení a legitimizace změn ve společnosti během neklidných let husitské revoluce.